Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týká jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Riskuje tak i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost Merrick uvedl, že nemusí připomínat, jak důležité je, aby spojenci závazky dodržovali. Premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že výdaje ČR na obranu jsou v současné době maximum možného.
Merrick připomněl, že státy NATO včetně Česka se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. "To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní," řekl.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loni přijal usnesení, podle kterého měly růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta. Babiš nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP. "Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho," uvedl v rozhovoru pro Deník.cz.
Dnes premiér řekl České televizi, že pro jeho vládu je obrana a armáda důležitá, řeší ale také zdravotnictví či sociální otázky. "Původní vláda (Petra Fialy) řešila jen válku, jen Ukrajinu, my řešíme každodenní život českých spoluobčanů," prohlásil Babiš. Česko podle něj na obranu letos vynaloží zhruba 2,1 procenta HDP. Od roku 2014 do roku 2025 podle něj výdaje na obranu vzrostly o 400 procent. Situaci premiér vysvětluje zástupcům Spojených států i NATO. "Zdědili jsme díru v rozpočtu asi 90 miliard, tak ten rozpočet je maximálně možný tento rok," uvedl.
Merrick v ostrém projevu prohlásil, že v dnešní složité bezpečnostní situaci neexistuje lepší nástroj pro řešení problémů než NATO. Vedle pátého článku alianční smlouvy o kolektivní obraně připomněl třetí článek, kde se spojenci jednotlivě i společně zavazují udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.
Češi podle průzkumů věří v NATO, víru ale musí podpořit schopnostmi a odhodláním, řekl Merrick. "Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci," dodal. ČR by vykazovala negativní dynamiku ve srovnání s ostatními partnery, ohrožené by bylo splnění závazků v oblasti budování schopností, zdůraznil velvyslanec.
Evropské země NATO mají potenciál být společně podstatně silnější než jakýkoliv protivník. "Ale každý z nás včetně ČR musí tento potenciál proměnit v hmatatelné schopnosti," uvedl Merrick. Rozhodnutí nelze odkládat, dodal. "Všichni členové NATO také čelí budoucím volbám, složitým koalicím, volebním slibům a konkurenčním nárokům na omezené vládní zdroje. Všichni čeští spojenci čelí vlastním politickým tlakům a fiskálním omezením, ale i tak činí těžká rozhodnutí," řekl.
Podle návrhu vlády by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
