Teplické muzeum představuje tradici krušnohorského krajkářství, nejstaršího na území České republiky, i současné nositele této tradice. Ti řemeslo někdy propojují s výtvarným uměním, jindy rekonstruují staré vzory. Součástí dnes zahájené výstavy jsou workshopy a komentované prohlídky. Řekla to Alena Hubáčková z Regionálního centra pro tradiční lidovou kulturu Ústeckého kraje.
Výstava představuje živou paličkovanou a šitou krajkářskou tradici Krušnohoří, doloženou v regionu od 16. století, a přibližuje její historický i současný kontext. "Vamberk, který všichni znají jako krajkářskou oblast, tak tam jsou až za námi, co se týká letopočtu. Takže opravdu jsme nejstarší a vlastně nejrozsáhlejší oblastí v České republice," uvedla Hubáčková. Výstava chce podle ní ukázat, že krajkářské řemeslo má v Ústeckém a Karlovarském kraji nejenom silné historické zázemí, ale stále má mnoho nositelů. Krajkářky jsou činné lektorky, které předávají řemeslo dál.
V centru pozornosti stojí sedm lidí, kteří dnes krajkářské řemeslo aktivně udržují. Jsou jimi Slávka Brůnová, Marie Latináková, Jana Schönhöferová, Helena Svatková, Ivanka Špundová, Věra Trčálková a Jaroslav Prášil. Autorská tvorba výtvarníka a vysokoškolského pedagoga Prášila propojuje tradiční řemeslo s výtvarným uměním a ukazuje, jak daleko může krajka v rukou umělce dospět.
Výstava je součástí záměru zapsat Krušnohorské krajkářství na Seznam nemateriálního kulturního dědictví Ústeckého kraje. "Samozřejmě krajkářské řemeslo utrpělo v Krušných horách velkou újmu v roce 1945 po odsunu německy mluvících obyvatel, ale v roce 1969 školský ústav z Prahy udělal svou pobočku v Ústeckém kraji, a tak se stalo, že se krajkářské řemeslo začalo vyučovat a šířit," uvedla Hubáčková.
Výstava bude otevřená do 30. srpna. Součástí doprovodného programu jsou workshopy, které přiblíží šitou i paličkovanou krajku, a komentované prohlídky.
