Vsetínská řemeslnice Michaela Hyklová vrací do života zapomenutou tradici zpracování lokální ovčí vlny. Ve svém ateliéru Vlákna života tvoří hřejivé plédy, ponča i příze, a navíc pořádá kurzy, kde zájemce učí celé řemeslo od stříhání ovcí až po tkaní.
Výrobky z ovčí vlny vyrábí ve Vsetíně Michaela Hyklová. Jde o oblečení, plédy či ponča, ale také česance a příze k dalšímu využití. Hyklová zpracovává vlnu od chovatelů na Valašsku, sama někdy ovce stříhá, protože se tomu v minulosti věnovala. Vlnu sama zpracovává, od praní a česání až po předení a tkaní, rovněž ji barví přírodními barvami, řekla dnes novinářům Hyklová. Ve svém vsetínském ateliéru Vlákna života pořádá kurzy zpracování vlny a tkaní. Je držitelkou regionální známky Pravé Valašské.
Zpracovává pouze ovčí vlnu od chovatelů z okolí, řada z nich nemá pro vlnu využití. "Věnuji se tomu, že lokální ovčí vlnu nějakým způsobem zhodnocuji, zkvalitňuji, opravdu se zaměřuji jen na místní chovatele," uvedla Hyklová.
Důležité je, aby surové ovčí rouno bylo správně ostříhané, aby bylo vcelku, neporušené a vlákno dostatečně dlouhé. "Začíná to u chovatele, jak kvalitně ovce chová. Chovatel, který správně pečuje o zvířata, má potom kvalitní vlnu. Například u ovcí, které jsou stále uvnitř, špatně krmené, tak určitě jejich vlna nebude pěkná. Potom jsou chovatelé, kteří mají stáda celoročně venku, takže ta vlna je opravdu krásná, provoněná. Ovečky jí bylinky na vysokohorských loukách," uvedla Hyklová.
Vlnu je třeba vyprat, poté se načechrá a češe, až vznikne takzvaný česanec, ze kterého se předou nitky na vřetánku či kolovrátku. Hyklová také učí tkát na několika typech tkalcovských stavů.
Zájem o vlnu a vlněné výrobky podle ní v posledních letech roste. "Lidé jsou možná trochu unaveni z těch všech různých výrobků. Líbí se mi, že roste zájem i o lokální vlnu. Dá se nosit, tím, že jsou ovečky v dobrém stavu, tak mají krásnou jemnou vlnu. Je to krásný materiál. Vždycky říkám, že když to někoho trošku kouše, tak se má třeba nad tím jinak zamyslet, že to třeba masíruje, prokrvuje lymfu a probouzí krevní oběh," uvedla Hyklová.
Ženy se také hodně začaly vracet k domácím pracím a zajímají se o zpracování vlny. "Je zájem i o česance nebo přímo o surovou vlnu jen vypranou, kterou si ženy samy vyčešou a sepředou. I pro mě je to velice relaxační činnost, je to opravdu zklidňující. Pak jsou pletařky, které si berou hotové příze," uvedla Hyklová. Dělá například i kurzy pro lidi, kteří mají doma dvě tři ovce a chtějí začít zpracovávat vlnu. Učí je i stříhat ovce. Kurzy se věnují také technikám tkaní.
Výhodou ovčí vlny je podle Hyklové hřejivost. "Dává přirozené teplo, které prostupuje opravdu dovnitř. Je to pro mě takový léčivý materiál. Používám ho, jak se to dělalo dřív, i na obklady, když někdo měl bolest v krku, tak se udělal obklad. Někomu to pomáhá při bolesti hlavy. Myslím, že to má hodně benefitů, léčebných i tím, že je to přírodní materiál. Je to pro mě prostě přirozené a můžu si třeba takovou věc dát na sebe a je mi najednou nějak líp," uvedla Hyklová.
