Za některé komplikované operace dostanou nemocnice zaplacenou od zdravotních pojišťoven jen půlku nákladů, vybrané jim ministerstvo zdravotnictví (MZd) úplně zakáže. Chce tyto výkony soustředit do specializovaných center a ostatní nemocnice od nich odradit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si od toho slibuje zlepšení kvality a bezpečnosti péče při zachování její dostupnosti. Řekl to na dnešní Konferenci specializované péče 2026.
"Pacienti z menších obcí se nemají zastavit v první okresní nemocnici, kde je spektrum léčebných možností a diagnostiky omezené, ale mají mít přístup k vysoce specializované péči jako všichni ostatní," řekl ministr. Snížení počtu nemocnic, které se budou konkrétním zákrokům věnovat, podle něj nesmí vést k omezení jejich dostupnosti. "Ani k fatálnímu prodlužování čekacích dob na vyšetření a operaci," dodal.
Jako příklad uvedl finské hlavní město Helsinky, kde působil jako velvyslanec, které má při poloviční velikosti jako Praha jen jednu porodnici. "V České republice jsme stále v tomto spíše na začátku," dodal. Cílem jsou centra s vysokou kapacitou. Například v onkologii řeší centra na Západě stovky případů ročně, v Česku některá jen desítky.
Letos je centralizována podle ředitele odboru regulace cen a úhrad MZd Tomáše Trocha asi šestina skupin nemocniční péče, úhrada za ni je mimo centra nižší o pět až 50 procent.
Mezi onemocnění, u kterých je snížení úhrad pro nemocnice, která nejsou specializovanými centry nejvyšší, protože u nich MZd nejvíc stojí o centralizaci, je v letošním roce například léčba infarktu nebo mrtvice, péče o předčasně narozené děti, léčba rakoviny ženských pohlavních orgánů, transplantace orgánů nebo traumatologie, tedy řešení nejvážnějších úrazů.
Koeficienty chce MZd postupně navyšovat, aby se motivace zvyšovala. "Možná příští rok bude pro řadu z těchto oblastí vyšší," dodal Troch. Například u rakoviny prostaty se bude postupně koeficient navyšovat tak, aby byla plně centralizovaná v roce 2030.
Nádory jícnu, jater či slinivky a další náročné výkony na těchto orgánech budou pouze specializovaná centra operovat už od příštího roku, MZd to oznámilo v polovině dubna. V současné době zhruba pětinu pacientů operují v jiných nemocnicích.
Podle ministrova poradce Tomáše Hauera patří každý pacient s rakovinou do komplexního onkologického centra. Podle dat o léčbě rakoviny slinivky, plic a prsu v letech 2017 až 2022 bylo léčeno v centrech 61 až 77 procent pacientů s rakovinou prsu, 75 až 84 procent s rakovinou slinivky a více než 80 procent u rakoviny plic. V některých regionech, například Karlovarském, Libereckém nebo na Vysočině, je podle analýz dostupnost center nižší.
Podle odhadů odborníků bude rakovina v roce 2035 nejčastější příčnou úmrtí v EU. V ČR je v současnosti celkově druhá po nemocích srdce a cév, u lidí do 65 let první. Zkušenost s rakovinou má v Česku 700.000 obyvatel. Léčba nádorů stojí veřejné zdravotní pojištění desítky miliard korun ročně.
MZd chce nemocnicím garantovat, že budou znát pravidla pro přiznání statutu specializovaného centra dopředu a ke změnám bude docházet pozvolna, aby nemocnice mohly plánovat několik let dopředu. "Když plánujeme změny, musíme být předvídatelní. Nedělat je rychle, dynamicky, ale po dohodě s odbornou společností," řekl vrchní ředitel sekce zdravotní péče MZd Patrik Zachar.
