Ministerstvo životního prostředí zabavilo zápasníkovi Karlosi Vémolovi lvici Elsu, ke které nedoložil zákonný původ. Lvice byla převezena do liberecké zoo, kde pro ni hledají vhodné dlouhodobé útočiště. Zvíře je kvůli nelegálnímu zákroku, při kterém mu byly odstraněny drápy, trvale hendikepované a neschopné plnohodnotného života. Vémola tak po tygřici Rambě přišel již o druhou šelmu v krátké době.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odebralo z nelegálního soukromého chovu zápasníka Karlose Vémoly lvici Elsu. Zvíře bude dočasně umístěno v liberecké zoo. MŽP o tom informovalo v tiskové zprávě. Vémola stejně jako u předešlé zabavené tygřice Ramby, která mu byla odebrána v roce 2023, nebyl schopen doložit zákonný původ zvířete chráněného mezinárodní úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy CITES.
Lvice má podle ministerstva kompletně odstraněny drápy na předních tlapách a je výrazně handicapovaná pro další socializaci s jinými jedinci svého druhu. Z tohoto důvodu pro ni MŽP hledá ve spolupráci s mezinárodními organizacemi co nejvhodnější zařízení, ve kterém by měla individuální přístup.
Odstranění drápů u zvířete způsobuje nevratné poškození zdraví a sociálního chování. Lvice nebude například schopná šplhat po stromech, bránit se útoku jiného zvířete nebo si označkovat své území prostřednictvím škrábání. Může být také náchylnější k některým zdravotním problémům, ke kterým patří například bolesti zad nebo potíže s udržením rovnováhy.
Umístění lvice v liberecké zoo bude dočasné. MŽP ji zvolilo proto, že tam mají dlouholeté zkušenosti s chovem šelem, a k tomu kapacitu, aby se o zvíře postarali. V minulém roce liberecká zoo poskytla péči také tygrovi ussurijskému Tajmirovi, kterého ministerstvo rovněž odebralo z nelegálního chovu.
"O zabavení lvice rozhodla Česká inspekce životního prostředí v únoru, protože chovatel nebyl schopen doložit zákonný původ zvířete. Proti rozhodnutí se majitel neodvolal, a zvíře se tak stalo majetkem státu," uvedl Jiří Mach z odboru druhové ochrany MŽP.
Podle Macha se chovatel takových šelem bez řádné dokumentace a povolení vystavuje nejen riziku jejich zabavení, ale i trestnímu postihu za neoprávněné nakládání s ohroženými druhy.
Účelem mezinárodní Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) je ochrana ohrožených druhů prostřednictvím regulace obchodu. Patří pod ni například nařízení, že se zvířata a rostliny chráněné touto úmluvou nesmí převážet přes hranice bez speciálního povolení.
CITES se vztahuje na více než 40.000 druhů živočichů a rostlin. Týká se nejen živých organismů, ale i jejich částí a výrobků z nich. Exemplářem CITES tak může být například kabelka z krokodýlí kůže, boty z kůže krajty, soška ze slonoviny, úlomek korálu i tradiční čínská medicína obsahující části chráněných živočichů nebo rostlin.
