Ve Vatikánu odpoledne začne volba nového papeže, který nahradí v čele katolické církve zesnulého Františka. První hlasování se zřejmě uskuteční hned po vstupu kardinálů do Sixtinské kaple.
Neočekává se však, že by jméno nového papeže vzešlo už z prvního kola volby. Mohlo by tak trvat i několik dnů, než nad Sixtinskou kaplí začne stoupat bílý dým, který signalizuje zvolení nové hlavy katolické církve.
Program pro kardinály začíná už od rána. V deset hodin se shromáždí v bazilice svatého Petra, kde se uskuteční mše za zvolení nového papeže. Do Sixtinské kaple, kde se papež volí, se volitelé, což jsou kardinálové mladší 80 let, odeberou v půl páté odpoledne. Konkláve začne, až arcibiskup Diego Ravelli vysloví slavné "extra omnes", což v latině znamená všichni ven.
Vatikán zruší i mobilní signál
Volba nového papeže se koná za velkého utajení. Kardinálové volitelé nesmí komunikovat s vnějškem a během volby nedostávají tisk ani nesmí sledovat televizi, rozhlas či jiné zprávy. Přísahají, že žádné informace o volbě nevyzradí.
Vatikán uvedl, že až na výjimku - náměstí svatého Petra - přeruší od dnešního odpoledne mobilní signál na svém území. Kardinálové smí během volby pobývat jen ve Vatikánu. Volí v Sixtinské kapli a spí v Domě svaté Marty a dalších vymezených prostorech. Lístky s hlasy i jiné písemnosti se pálí. Veřejnost se tak oficiálně nedozví například počet hlasů, který získal nově zvolený papež.
Během prvního dne konkláve se obvykle koná jedno kolo volby, pokud to neznemožní procedurální průtahy. V následujících dnech se konají dvě volby dopoledne a dvě odpoledne. Pro zvolení je nutná dvoutřetinová většina, což je 89 hlasů. První dým z komína nad Sixtinskou kaplí by tak mohl vystoupat už dnes ve středu vpodvečer. Pokud bude černý, tak to znamená, že kardinálové papeže nezvolili. Bílý dým naopak ukazuje, že volba byla úspěšná.
Dnes to nebude. Kardinálové bývají vybíraví
Není jasné, kolik dní kardinálové stráví v izolaci ve Vatikánu, zvolení papeže při prvním hlasování však není moc pravděpodobné. Od roku 1874, což byla první volba papeže po zániku církevního státu, nejkratší konkláve trvalo tři volby a nejdelší 14 kol. Joseph Ratzinger se v roce 2005 stal papežem po čtyřech kolech, Jorge Mario Bergoglio, pozdější papež František, v roce 2013 po pěti kolech. V obou případech se tak stalo den po začátku konkláve.
Velký počet favoritů označovaných tiskem ukazuje, že výsledek je velmi otevřený. Sami kardinálové v uplynulých dnech uváděli, že si ještě tříbí myšlenky. Letošní konkláve je se 133 voliteli nejpočetnější v moderní historii katolické církve a také nejpestřejší, co se týče zastoupení kontinentů a zemí.
Nízký věk je nevýhoda. Nikdo nechce papeže nadlouho
Vedle liberální či konzervativní orientace v etických otázkách a řízení katolické církve mají ve volbě nového papeže svou váhu i další faktory, poukazují experti na katolickou církev. Při jednání kardinálů před volbou zaznívaly výzvy, že papež musí být pastýřem, a sice musí mít schopnost přímo oslovovat věřící. Vedle toho však musí zvládnout i řízení církevní byrokracie - kurie. Sleduje se také zeměpisný původ kandidátů či jejich členství v řádech, málo pravděpodobné je tak například zvolení jezuity podruhé za sebou.
Jistou nevýhodu mají i příliš mladí kardinálové, jelikož mnoho volitelů by se chtělo vyhnout desítky let trvající vládě nového papeže. Ten je volen do čela církve doživotně, v roce 2013 však na papežský trůn, poprvé po zhruba 600 letech, abdikoval Benedikt XVI. Papež František naopak zemřel 21. dubna v úřadě.
