Ve vězení v nizozemském Haagu dnes ve věku 84 let zemřel válečný zločinec Ratko Mladić. Informaci o úmrtí přinesla srbská média a potvrdili ji Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) i právník odsouzeného. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v 90. letech minulého století. Podle agentury AFP zemřel ve vězeňské nemocnici poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.
Bělehrad i Mladičova rodina dříve žádaly jeho propuštění ze zdravotních důvodů, ale žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že vězeň má přístup k řádné lékařské péči. Mladičův advokát Dragan Ivetić podle agentury Reuters uvedl, že jeho klient poslední měsíce strávil na nemocničním oddělení věznice, ale příčinu úmrtí neupřesnil. Srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić podle serveru Balkan Insight řekl, že jeho resort se postará o převoz Mladičova těla do Srbska.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály ve svém prohlášení uvedl, že jeho předsedkyně Graciela Gattiová Santanaová nařídila vyšetřování okolností Mladičova úmrtí a nizozemské úřady zahájily standardní šetření vyžadované zákony země.
Mladić je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně, která si vyžádala kolem 100.000 lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů nebo bylo nuceno je opustit. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si vysloužil přezdívku "bosenský řezník"; mnoho Srbů ho nicméně nepřestalo chovat v úctě, píše AFP.
Po válce Mladić roky unikal spravedlnosti. Zatčen byl v roce 2011 na severu Srbska a nedlouho poté vydán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ten ho v roce 2017 odsoudil na doživotí za řadu zločinů, mimo jiné za genocidu v souvislosti s masakrem ve Srebrenici, za terorizování civilistů při obléhání Sarajeva, za zločiny proti lidskosti a za etnické čistky v řadách bosenských Muslimů (dnes Bosňáků) a bosenských Chorvatů během války v Bosně v letech 1992 až 1995. V roce 2021 Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály po Mladičově odvolání trest potvrdil.
Ve Srebrenici v červenci 1995 bosenskosrbští vojáci pod Mladičovým vedením povraždili 8000 Muslimů - tento masakr je označován za nejhorší v Evropě od druhé světové války. Bosenskosrbské obléhání Sarajeva trvalo 44 měsíců a podle oficiálních bosenských údajů bylo ve městě zabito více než 11.500 lidí, včetně několika stovek dětí.
Tribunál dospěl k závěru, že Mladić byl společně s nyní také zesnulým srbským exprezidentem Slobodanem Miloševičem a někdejším politickým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem součástí zločinného spiknutí s cílem realizovat etnické čistky nesrbských obyvatel na bosenském území. Mladić tribunál neuznával.
"Ratko Mladić je mrtvý a není k tomu moc co říct... Mrtvé to k životu nevrátí, masové hroby to nevyčistí. Rozsudky to nezmění. Ze zločince to historickou osobnost neudělá," prohlásil podle Reuters Emir Suljagić, ředitel srebrenického památníku. "Nejtěžší část práce zůstává: nenechat pravdu, odpovědnost a paměť zemřít s ním," dodal.
"Je to vražda. Srbský lid ho respektoval. Jako velitel se postavil na obranu Srbů," reagoval na Mladičovu smrt bosenskosrbský předák Milorad Dodik.
Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric uvedl, že António Guterres bere smrt Mladiče na vědomí a vyjadřuje solidaritu s oběťmi odsouzeného bosenskosrbského velitele. "Generální tajemník znovu vyzývá všechny, kdo jsou u moci, aby se zdrželi popírání závažnosti zločinů, o kterých už rozhodl soud," sdělil mluvčí s tím, že Guterres odsuzuje jakékoliv popírání genocidy ve Srebrenici i glorifikaci lidí odsouzených za válečné zločiny.
Agentury Reuters a AFP upozornily, že kolem Mladičova věku panují nejasnosti. V dokumentech je datum narození 12. března 1942, ale podle svého syna se narodil 8. března 1943. Tribunál u něj uváděl rok narození 1942, píše AFP.
