Středočeský krajský soud uložil osmnáctiletý trest odnětí svobody šestatřicetileté zdravotní sestře z Kolína, která loni v říjnu brutálně ubodala devadesáti šesti ranami svou mentálně postiženou dceru. Žena čin spáchala v návalu zoufalství a frustrace po zprávách ze školy o zhoršujícím se stavu dítěte. Proti rozsudku se na místě odvolala, přičemž obhajoba žádala o mimořádné snížení trestu pod zákonnou sazbu.
Středočeský krajský soud dnes poslal šestatřicetiletou zdravotní sestru, která ubodala svoji sedmiletou dceru s mentálním postižením, na 18 let do vězení. Žena se k činu přiznala, sama také chtěla spáchat sebevraždu. Policisté ji našli v bezvědomí. Matka s trestem nesouhlasí, proti rozhodnutí si na místě podala odvolání. Za vraždu zvlášť surovým způsobem jí hrozil i výjimečný trest.
Žena podle obžaloby zabila svoji dceru loni v říjnu ve svém bytě v Kolíně. Na třídní schůzce se dozvěděla, že její mentálně postižená holčička nezvládá školu, bude potřebovat větší péči a bude nutné ji přeřadit do třídy dětí s postižením. Když dívka ležela v posteli zasadila jí 96 bodných ran. Dcera byla vzhůru a snažila se bránit. Zemřela na mnohočetná poranění dýchacích cest a vnitřních orgánů a masivní krvácení.
Miloslava Zagarová za to navrhla matku potrestat dvacetiletým trestem. Za polehčující okolnosti považuje pouze ženin dřívější bezúhonný život a prohlášení viny. Naopak další okolnosti případu jí přitěžují. "S ohledem na závěry zejména psychologické a psychiatrické části znaleckého posudku ale nelze uvažovat o uložení výjimečného trestu," prohlásila žalobkyně. Podle znalců totiž žena již velmi pravděpodobně čin nezopakuje a má velkou šanci na resocializaci.
Advokát zdravotní sestry naopak navrhl soudu, aby jí trest mimořádně snížil pod dolní patnáctiletou trestní sazbu. Podle něj procházela velmi těžkým životním obdobím. "Myslela si také, i když pravděpodobně mylně, že se dcera nemůže dožít dospělosti," uvedl. Předseda trestního senátu Lukáš Barnet pak uvedl, že za postačující považuje osmnáctiletý trest. Žena je podle něj relativně mladá a může se znovu začlenit do společnosti.
Žena u dnešního hlavního líčení uvedla, že byla zoufalá. S dcerou žila sama, dívčin otec se o ni nezajímal, ani na ní neplatil výživné. Holčička podle ní měla genetické onemocnění a její mentální stav se v poslední době zhoršil. Oznámení ze školy pro ni bylo podle její výpovědí poslední kapkou. I dcera z něj byla nešťastná. "Říkala jsem si, že to nikam nevede," řekla.
Po příchodu ze školy se žena rozhodla zabít. Podle své výpovědi spolykala velké množství prášků. Následně se ale rozhodla, že by dcera měla zemřít s ní. Už v malátném stavu ji pobodala, ale pamatuje si jen několik prvních ran. Dnes jí přijde neuvěřitelné, že mohla holčičku bodnout tolikrát. Toto její prohlášení však označila Zagarová za účelové. Žena se podle ní snažila přesvědčit soud, že za celý útok není odpovědná.
"Motivem byla kombinace frustrace a bezradnosti," prohlásil o ženině činu znalec. Podle znaleckých posudků žena netrpí duševní poruchou ani nebyla pod vlivem žádných látek. Je však emociálně nestabilní. Žena byla podle znalce také dlouhodobě vyčerpaná a špatné zprávy ze školy byly spouštěčem činu.
