Květnové zvýšení životního minima se protáhne až na říjen. Vláda dnes schválila nařízení, které odsouvá vyšší příspěvky o pět měsíců. Důvod? Úředníci potřebují více času na administrativu. Opatření však skrývá i finanční cíl – stát ušetří na výplatách stamiliony korun. Zvýšení by totiž znamenalo, že by na dodatečné dávky dosáhlo více domácností a výdaje by narostly o 2,2 miliardy ročně. Řešení ministerstva tak příznivě vyjímá administrativa, nikoliv ty, které čekají na vyšší podporu.
Květen se mění na říjen
Životní minimum, které se mělo původně zvýšit od května, vzroste od října. Potvrzuje to navrhované vládní nařízení, které dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun. Minimum hraje roli při výpočtu mnohých dávek, odklad tedy znamená také úsporu výdajů.
Zamýšlené květnové zvýšení životního minima mělo doprovodit vyplácení superdávky, která nahrazuje čtyři příspěvky. Jejich dosavadní příjemci měli přepočítanou podporu dostat poprvé v květnu. Vyšší minimální částky měly zabránit případnému snížení pomoci od státu samoživitelkám a samoživitelům s dětmi či malým domácnostem. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) prosadil ale novelu s odkladem první výplaty superdávky na srpen a posunem navýšení minima na říjen. Zdůvodnil to potřebou zajistit úředníkům dostatek času na vyřizování.
Administrativa místo rychlosti
Nařízení s prodloužením platnosti nynějších minimálních částek připravilo ministerstvo práce. Uvedlo, že pokud by vláda předpis neschválila, zavedlo by se původně zamýšlené vyšší minimum. Už dřív ministerstvo na svém webu napsalo, že odklad na říjen úřadům uleví. Sladí se tak termín přepočítání dávky kvůli vyššímu životnímu minimu s přepočtem podle aktuálních doložených příjmů a nákladů na bydlení, které klienti dodávají. "Tím se zajistí efektivnější administrativní proces, sníží se zátěž úřadu práce a předejde se dvojí implementaci změn do informačních systémů," uvedlo ministerstvo.
Odložení přidání znamená ale také nižší výdaje. Po zvýšení minima by víc domácností dosáhlo na peníze od státu na děti i na porodné. Mimořádné dávky pro oběti povodní, požárů či havárií a pro lidi v nouzi by se zvedly o tisíce korun. O tisícikorunu i více by si polepšili pěstouni, kteří se starají o děti příbuzných. Zvýšila by se i nezabavitelná částka dlužníků. Podle autorů návrhu navýšení minima by roční výdaje na dávky vzrostly o 2,2 miliardy korun. Resort práce tak díky pětiměsíčnímu odkladu nebude muset letos vyplatit stamiliony korun.
Co se bude měnit a kdy
Životní minimum se má zvýšit pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na 5000 korun. Pro další dospělé v rodině se má naopak snížit ze 4040 na 3750 korun. Na děti do šesti let se počítá 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a na mladé od 15 do 26 let při studiu 3490 korun. Tyto dětské částky se od května měnit neměly.
Letošní navýšení minima se netýká uprchlíků z Ukrajiny. Jejich životní minimum se měnit nebude a má zůstat na 4860 korunách pro dospělé a 3490 korunách pro děti. Lidé s dočasnou ochranou nemohou pobírat běžné příspěvky, v případě nouze mohou získat humanitární dávku, která bývá nižší než podpora pro české domácnosti.
