Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Svá zjištění opírají o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce.
Podle odborníků jsou přitom přírodní rizika v některých horských oblastech stále podceňována a bylo by proto vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, řekl mluvčí Přírodovědecké fakulty OU Stanislav Janalík.
Připomněl, že extrémní bouře Boris spustila v Hrubém Jeseníku při zářijových povodních v roce 2024 desítky bahenních proudů, takzvaných mur. Tyto proudy pak do horských toků přinesly velké množství kamení, hlíny a dřeva. Podle vědců to ukazuje, že podobné rizikové situace se nevyhýbají ani středně vysokým pohořím.
Strmé svahy jsou při dešti zákeřné
"Výjimečný dopad bouře Boris na krajinu byl způsoben kombinací dlouhotrvajícího deště zakončeného velmi intenzivními srážkami. Svahy se postupně nasytily vodou a závěrečné zesílení srážek fungovalo jako přímý spouštěč pohybu bahenních proudů. Ke snížení stability svahu zároveň přispěl nevhodně řešený odtok z lesních cest, který soustřeďoval vodu do citlivých míst,“ uvedl za výzkumný tým Katedry fyzické geografie a geoekologie Radek Tichavský.
Dodal, že většinou se bahenní proudy objevují na velmi strmých svazích. Ty totiž fungují jako trychtýře. Při silných deštích se na nich voda soustřeďuje do úzkých tras a nemá místo pro rozptýlení. "Právě v těchto místech pak dochází k největší nestabilitě svahů," doplnil Tichavský.
Extrémní srážky jsou čím dál víc nepředvídatelné
Ostravští vědci během svého výzkumu analyzovali extrémní srážky od roku 1900. Zatímco v první polovině 20. století se velmi silné deště objevovaly v poměrně pravidelných cyklech, v posledních desetiletích mají stále nepravidelnější a obtížně předvídatelný charakter. "V kombinaci s vlastnostmi terénu, blízkostí obydlených údolí a lidskými zásahy to výrazně zvyšuje riziko svahových nestabilit," řekl Janalík.
Rizikové svahy by proto podle vědců bylo vhodné pravidelně sledovat. Snížit riziko by v horských oblastech pomohlo i lepší odvodnění, a to zejména u lesních cest. S možnými riziky by se navíc mělo počítat při dlouhodobém plánování rozvoje horských území.
