Jak si udržet dobrou psychickou kondici? Odpovídal Martin Anders

Chat je uzavřený27.07.2018 10:00

Martin Anders.

Jak se zdá, tak udržet si duševní zdraví je stále obtížnějším úkolem stojícím před lidmi žijícími v moderní společnosti. Jaké děláme nejčastější chyby, kterými si podlamujeme psychickou kondici? Jaké jsou projevy duševních potíží, a které by již měl řešit odborník? Kolik z nás trpí duševní poruchou, kterou by již bylo vhodné léčit? Jak vnímá okolí duševně nemocného? Jak komunikovat pochybnosti o duševním zdraví svého blízkého? Jak rozpoznat nejvýznamnější zdravotní břemeno moderní společnosti, kterým je depresivní porucha? Jaké lze nabídnout možnosti léčby? Jaké jsou nejúčinnější léčebné postupy? Jaké jsou nejčastější mýty o duševních poruchách? Pteje se MUDr. Martina Anderse, Ph.D. Host odpovídá v pátek 27. července od 10.00.

Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. vystudoval gymnázium se zaměřením na výpočetní techniku a v roce 1988 zahájil studia na 1. lékařské fakultě (Fakultě všeobecného lékařství) Univerzity Karlovy Praha a od té doby již kampus fakulty neopustil. Po úspěšném dokončení studií zahájil postgraduální studium biomedicíny v oboru neurovědy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN Praha a ukončil jej v roce 2002 obhajobou práce na téma "Fosfolipidy v průběhu léčby depresivních poruch". Habilitační práci obhájil v roce 2012 na téma "Význam depresivní poruchy v současné medicíně a společnosti". Z pohledu klinické praxe pracuje jako specialista oboru psychiatrie a poskytuje péči nemocným různého spektra diagnóz u lůžka i v ambulantních podmínkách s využitím moderních léčebných postupů. Nově se plně věnuje práci zástupce přednosty pro strategické plánování a rozvoj, vedení interních postgraduálních studentů a lektorské činnosti v rámci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Je vedoucím lékařem Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu při Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN Praha, jehož součástí je zejména laboratoř stimulačních metod, resp. moderních aplikací elektrokonvulzivní léčby, repetitivní transkraniální magnetické stimulace, přímé stimulace stejnosměrným proudem a v blízké budoucnosti magnetické záchvatové terapie. Největší zájem však dlouhodobě směřuje do oblasti mezioborové medicíny, zejména detekci psychických poruch v populaci tělesně nemocných pacientů. Jeho práce byly oceněny několika cenami Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Společnosti pro biologickou psychiatrii. V současnosti je předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, pro niž dlouhodobě vykonával činnost konzultanta a garanta pro psychofarmakologické otázky ve vztahu k Ústavu pro kontrolu léčiv. Po dobu více než 10ti let vedoucím redaktorem oficiálního časopisu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s více než stoletou historií "České a slovenské psychiatrie". 

Chat

  • Ema

    Dobry den,
    rada bych se vyrovnala s rozchodem s pritelem. Byl pro mne inspiraci a vzorem. Po nejakem case jsem ho prestala bavit, rekl, ze to "vysumelo" . Problem s muzi nemam, nemam problem se seznamit. Jsem pomerne samostatna, nejsem zadna chudinka. Nicmene s jakymkoli muzem, ktery je minimalne stejne pritazlivy a sikovny, mam stejne jen pocit, ze mi byvaly pritel chybi. Rekla bych, ze jsem se dostala do zavislosti na nem. Prosim, poradte, jak se ji zbavit. Dekuji

  • Host chatu

    Děkuji za tento intimní dotaz, ale obávám, se že nepotřebujete přímo psychiatra, ale spíše formu partnerského poradenství nebo psychoterapeutické vedení. Velkou roli hraje samozřejmě i čas, ale Vy nepíšete, jak dlouho od rozchodu jste. Určitě pod vedením zkušeného terapeuta by jste dokázala identifikovat oblasti, které Vám brání v další vztahovém rozvoji. Mám zkušenost, že jde o problém velmi častý, často lidé k sobě ztrácení cestu obecně,a já od svých pacientek a pacientů slýchám "nejsou žádní vhodní chlapi" nebo zase "nejsou žádný normální ženský"...

  • Marie Hrdá

    Dobrý den, mámě v rodině bohužel nemocného, který trpí schizofrenií. Je léčen a pod kontrolou, ale celý den sedí doma a není schopen nic dělat. Jaké jsou další možnosti léčby?

  • Host chatu

    Určitě vyšší míra zapojení a pomoci přímo v rodině, kterou se snažíme postupně rozvíjet ve spolupráci se sociálními službami v rámci Reformy psychiatrie péče v ČR. Aby bylo možné přesněji odpovědět, je třeba vědět, jak dlouho je Váš blízký nemocný, jakou formu nemoci má, jaká a zda vůbec užívá léčiva. Již začínají vznikat tzv. centra duševního zdraví, ale nedokážu Vám říci bez znalosti regionu, kde bydlíte, zda máte nějakou službu na blízku... V rámci "sebepomoci" je třeba vytravale nabízet nemocnému aktivity, plánovat den a dbát na dostatečnou fyzickou aktivitu.

  • ANTI

    Jak si udržet psychickou kondici když mám OCD a smíšenou poruchu osobnosti?

  • Host chatu

    Určitě tím, že budete aktivní v oblasti léčby a především psychoterapie. Samozřejmě také tím, že "neškodíte" tím, že nebudete mít pravidelný režim dne, budete užívat psychoaktivní látky včetně alkoholu apod. I zde platí, že velký vliv na průběh nemoci může mít fyzická aktivita. Další věcí je, že se nabízejí i další moderní způsoby léčby.

  • ANTI

    Jak si mám udržet psychickou kondici, když mám invalidní důchod z psychiatrických důvodů (III. stupeň) - ale mám ten invalidní důchod malý a musím ještě pobírat sociální dávky - to k dobré psychické kondici nikterak nepřispívá!

  • Host chatu

    Jsme přesvědčen a řada lidí mi to potvrzuje svou aktivitou, že vždy lze pro sebe něco dobrého dělat! Netuším, proč pobíráte invalidní důchod, a proč je Vaše situace tolik svízelná, ale i zde se lze odkázat na pomoc sociálních služeb. Ale opět, nevím kde bydlíte, tak Vám nemohu poradit, kam se obrátit.

  • GF

    Pomůže česká psychiatrie vůbec někomu aby měl dobrou psychickou kondici - je málo psychiatrů, léčba je často drahá...

  • Host chatu

    Nevím, kde čerpáte informace o tom, že je léčba drahá, ve srovnání s jinými chorobami to tak určitě není. To, že je málo psychiatrů a obor je silně podfinancovaný, to máte pravdu a odborná společnost již cca 15 na tento fakt upozorňuje a zdůrazňuje nutnost změn a prevence. Jinak ročně ošetříme cca 700.000 pacientů v ambulancích, což téměř 10% dospělé populace.

  • Lenka

    Existuje v současné době dostatečně účinná léčba schizofrenie, která umožňuje pacientům žít plnohodnotně, pracovat a mít normální sociální kontakty?

  • Host chatu

    Ano, samozřejmě ne ve 100% případů, ale je to kombinovaná léčba psychofarmaky spojená s podporou jedinců v jejich přirozeném prostředí. Existují četné zahraniční studie, které na toto jednoznačně odpovídají, že pokud není dostatečná nabídka péče v komunitě, tak je dosažení úzdravení nižší, než při pouhém použití psychofarmak. Léčba je dnes již komfortnější stran nežádoucích účinků, ale také máme k dispozici léčiva, která se aplikují 1x za tři měsíce.

  • Michal

    Dočetl jsem se nedávno o reformě psychiatrické péče. K čemu bude užitečná taková reforma?

  • Host chatu

    Aby se lidem, kteří trpí nebo budou trpět duševní poruchou, a to může být každý z nás, dostalo moderní péče v jejich přirozeném prostředí, a zvýšila se tak kvalita jejich života. Nikdo z nás nechce být hospitalizován daleko od domova, a každý chce být řádně vyšetřen, zda jeho psychické potíže nesouvisí s jeho tělesným stavem, nebo se mýlím?

  • Evelína

    Je v blízké budoucnosti naděje na komplexnější léčbu schizofrenie, která umožní pacientům rychlejší a úspěšnou resocializaci? Děkuji za odpověď.

  • Host chatu

    Pevně věřím, že tvoříme systém, kde jde o stěžejní téma. Především nepřerušovat kontakt s rodinou, známými a obecně okolím. Snažíme se aplikovat koncept tzv. recover. Ale čeká nás velké množství práce, a jak je vidět z dotazů je třeba pracovat s povědomím o duševních chorobách.

  • Marie

    Jak vnímá současná moderní psychiatrie lidi, kteří se ocitli v psychospirituální krizi?

  • Host chatu

    Jako kohokoliv jiného, kdo pociťuje nějaké psychické potíže, ať už je nazýváme tak či onak. Z mé zkušenosti se však takto označuje spousta různorodých stavů, které někdy vyžadují různé úrovně intervence. Určitě zde lze nalézt velký prostor pro psychoterapii.

  • Marie

    Dobrý den pane doktore, jak ovlivňuje počasí psychickou pohodu člověka?

  • Host chatu

    Zajímavá otázka, na kterou se snažila řada odborníků nalézt odpověď. Určitě nemohu naspat, že by špatné počasí způsobilo duševní chorobu,ale co vidím dnes a denně, tak u jedinců, kteří mají prožívají nějakou duševní nepohodu, může nepřízeň počasí působit jako další stresový faktor, který potíže umocňuje (nezapomeňme, že depresivní člověk si z množství informací, které k němu proudí, vybírá specificky ty negativní...). Na druhou stranu počasí, jaké zažíváme v těchto dnech je také rizikové především pro starší jedince, kteří se snadno dehydratují a mají potom potíže s orientací apod. Lidé, kteří užívají psychofarmaka by také v těchto dnech měli být na sebe opatrní.

  • Zvědavá

    Nedávno jsem četla, že velké procento Čechů by akceptovalo schizofrenika jako kolegu či souseda. Myslíte si, že se veřejné mínění opravdu tak mění k lepšímu?

  • Host chatu

    Byl bych moc rád, kdyby tomu tak opravdu bylo! Dřívější studie dopadly podstatně hůře. Myslím, že obecně nemáme moc rádi neznámo, tak místo toho abychom se snažili věc pochopit, se jí straníme a odmítáme (příkladů bychom našli asi více). Avšak statistika je neúprosná, prakticky každá rodina má mezi svými členy někoho, kdo je duševně nemocný... Bojíme se, že bychom mohli sami tak "dopadnout", a proto raději "sejde z očí, sejde z mysli...?

  • Petr

    Dobrý den, kolik lidí se nás celkově léčí u psychiatra? Musí se všichni pacienti zavírat do léčeben?

  • Host chatu

    Celkem projde ročně ambulancemi 700.000lidí, 20.000lidí bylo hospitalizováno na psychiatrických oddělení v nemocnicích a 40.000 v psychiatrických nemocnicích (léčebnách). Trend je zřejmý, přibývá léčených ambulantně a obecná snaha je hospitalizacím předcházet a zkracovat je, tedy opravdu není nutné všechny "zavírat do léčeben", jak si někteří myslí.

  • Karel M.

    Dobrý den, v posledních letech se objevují případy, kdy duševně nemocný člověk napadl nebo zabil někoho ve svém okolí. Dá se takovým tragédiím předcházet?

  • Host chatu

    Bohužel, určitě ne ve všech případech, ale to neznamená, že bychom neměli dělat nic. V řadě případů. kdy bylo možné mít kontakt s pacient v jeho přirozeném, domácím, prostředí, je možné identifikovat rizikové faktory. často se přihodí to, že takový jedinec přeruší léčbu po propuštění ze zdravotnického zařízení a dojde ke znovuvplanutí nemoci, pod jejímž vlivem se něco tragického stane. V rámci reformy vytváříme mechanismy v tzv. nových službách, které by mohly reagovat již v předhospitalizační etapě (jako časná intervence), ale také po již zmíněném propuštění pacienta do domácího prostředí.

  • Marie

    Dobrý den, občas trpím úzkostmi. Špatně se vyrovnávám se změnami. Beru Esoprex. Snažím se sportovat, chodím mezi lidi, ale jsem prostě taková povaha, která si více věci bere. Můžu pro sebe ještě něco udělat. Myslítě, že by pomohla nějaka forma psychoterapie? K psychologii jsem chodila, trošku mi to pomohlo, ale nějakou radikální změnu nevidím.. Děkuji Vám a přeji pěkný den.

  • Host chatu

    Určitě vždy lze nalézat rezervy. První bývá dávka léku,která u úzkostí by měla být vyšší než pro léčbu depresí. Druhou věcí je volba typu psychoterapie, zde asi nejúspěšnější bývá kognitivně behaviorální. Neváhejte a pohledejte terapeuta (mají své stránky na webu).

  • Světlana

    Bydlíme v jednom domě, s devadesátiletou matkou mého manžela. V poslední době nás babička podezřívá z věcí, které se nestaly. Myslite, že to může souviset třeba s nějakou stařeckou psychickou poruchou? Děkuji za odpověď.

  • Host chatu

    Nerad bych "dělal diagnózu na dálku", ale v tomto věku to bývá nejčastěji demence s typickým zhoršení na večer.Typické bývá, že takový člověk je přesvědčen, že mu někdo bere nebo mění věci, chodí do bytu, krade na zahradě... Terapeutické možnost jsou omezené,a le určitě jsou. Doporučoval bych informovat praktického lékaře nebo jej požádal o návštěvu doma.

  • Radmila

    Dobrý den. Jak se mám vyrovnat s tím, že mám milovanou vnučku v zahraničí, toužím po ní a vím, že i já ji scházím? Bohužel zítra nebudu mít možnost být na počítači.Mohu prosím dostat odpověď i jinak?

  • Host chatu

    Trochu nerozumím dotazu, ale určitě lze využít moderní technologie k tom,u, být v kontaktu s blízkými.

  • Karel M.

    Jakožto laik, který má osobní zkušenost se schizofrenií (moje matka je již cca 30 let schizofrenik) bych se rád dozvěděl co nejvíce informací o této nemoci a záležitostech s ní související (předpoklady včetně dědičnosti, spouštěč, prevence, léčba,...). Jakou literaturu byste mi doporučil nastudovat? Děkuji.

  • Host chatu

    Určitě ne každý zdroj na internetu. V poslední době si příbuzní chválí jednu z brožurek Jaroslavy Skopové. Najdete ji, když si do googlu dáte "schizofrenie" a "pdf".

  • naděžda nováková

    Zdravím, co považujete momentálně za hlavní prioritu české psychiatrie?

  • Host chatu

    Změnu situace na zdravotně-sociálním pomezí, s čímž souvisí většina aktivit reformy psychiatrické péče, o kterou se snažíme společně s MZ ČR za významné podpora pana ministra

  • Karel M.

    Dobrý den, ještě jeden dotaz, tentokrát praktický. Mám podezření, že osoba mě blízká má psychické problémy - během posledních dvou let došlo k radikální změně chování (nejen vůči mě). Jak takového člověka dostat k odborníkovi, když jakákoli dobře míněná snaha končí konfliktem a argumentací typu "nedělej ze mě blázna"? Předem děkuji za Vaše odpovědi!

  • Host chatu

    Dnes stále velmi složitá otázka. Strategií je mnoho, a jist jsme si s tím, že se nevyplácí vyhrožovat. Mám dobrou zkušenost, že příbuzní přinesou domů např. informační materiály,upozorní potenciálního nemocného na nějaký článek, dokument či film, trpělivě a opakovaně se snaží nabízet pomoc a intervenci. Určitě tam patří i již zmíněné informování praktického lékaře apod. Tím odborníkem nemusí být ihned psychiatr, ale může to být i klinický psycholog. Pevě věřím, že v budoucnosti bude možné podobné situace konzultovat s multidisciplinárním týmem center duševního zdraví nebo ambulancí s rozšířenou psychiatrickou péči nebo týmem časné intervence.

  • Katka

    V rodině máme pacienta s úzkostnou poruchou, který odmítá brát léky. Existuje nějaká jiná alternativa, jak může svým problémům předcházet? Co byste mu doporučil?

  • Host chatu

    Jednoznačně fyzickou aktivitu a vhodnou skladbu jídelníčku.Ale samozřejmě závisí na závažnosti potíží a na tom, jak ho omezují v běžné životě.

  • Marie P.

    Dobrý den. Dočetla jsem se, že za vznikem deprese či panických atak může stát například nesnášenlivost lepku, porucha štítné žlázy či borelióza. Psychiatr mne však nikdy na tyto možnosti neupozornil, ale vše vždy řešil pouze s ohledem na psychiku – tedy nasazení farmak, psychoterapie, apod. Mohu se zeptat, proč není standardní postup – vyloučit nejprve možná onemocnění, která s psychikou přímo nesouvisí, (ale můžou potíže způsobovat) než se lidem začnou předepisovat antidepresiva? Děkuji, Marie

  • Host chatu

    Samozřejmě u známých onemocnění, je třeba vždy vyloučit jejich přítomnost. Propojení těla a duše je velkým tématem psychiatrického výzkumu posledních let a hodně posunulo poznání právě v oblasti, kterou zmiňujete tj. imunita a psychické reakce. Bohužel se nacházíme v určité etapě poznání, a není tak možné nechat někoho trpět, je protože neznáme mechanismus vzniku jeho choroby (ostatně to neznáme u většiny chorob).Co je zajímavé a potvrzuje, že nejsme tak úplně vedle je fakt, že řada psychofarmak má vliv i na imunitní systém. V tomto ohledu se intenzivně zkoumá. První poznatky jsou také u moderních léčiv řady tělesných onemocnění, kde se zkoumá i vliv na psychické funkce, což nebývalo zvykem.

  • Petr S.

    Hezký den, rád bych se zeptal na radu, jak přemluvit člověka, který trpí maniodepresí, aby navštívil lékaře? Děkuji za odpověď.

  • Host chatu

    Jak jsem již psal - stále velmi složitá otázka. Strategií je mnoho, a jist jsme si s tím, že se nevyplácí vyhrožovat. Mám dobrou zkušenost, že příbuzní přinesou domů např. informační materiály,upozorní potenciálního nemocného na nějaký článek, dokument či film, trpělivě a opakovaně se snaží nabízet pomoc a intervenci. Určitě tam patří i již zmíněné informování praktického lékaře apod. Tím odborníkem nemusí být ihned psychiatr, ale může to být i klinický psycholog. Pevně věřím, že v budoucnosti bude možné podobné situace konzultovat s multidisciplinárním týmem center duševního zdraví nebo ambulancí s rozšířenou psychiatrickou péči nebo týmem časné intervence.

  • Kamila

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, do jaké míry je schizofrenie dědičná?

  • Host chatu

    Příbuzní pacientů trpících schizofrenií mají větší riziko, že se u nich nemoc rozvine, než ostatní. Toto riziko postupně narůstá, čím více se příbuzný geneticky podobá schizofrenní osobě. U monozygotických (tj. z jednoho vajíčka pocházejících) dvojčat jedno onemocní schizofrenií, pak celoživotní riziko této choroby u druhého dvojčete je asi 48%. U dvojvaječného dvojčete je to asi 17%, u „obyčejného“ sourozence méně než 13%, u synovce či neteře 4% a v obecné populaci (tj. prakticky nepříbuzné) 1%.

  • Petr

    Dobrý den pane docente, jaké jsou nejčastější projevy psychického onemocnění?

  • Host chatu

    Přemýšlím, jak to říci obecně, protože u každé z duševních poruch je jiné spektrum příznaků.K velmi častým, ale nespecifickým, patří poruchy spánku, únava, poruchy soustředění, špatná nálada...nechutenství.. a mnoho a mnoho dalších....

  • Radim L.

    Dobry den, existuji nejake testy, ktere dokazi odhalit schizofrenii jeste pred jejim propuknutim?

  • Host chatu

    Takové jednoznačné testy neexistují. Dokonce se v oblasti neurofyziologie ukazuje, že některé markery nepřítomné v populaci jsou přítomné i u příbuzných, ale ti příznaky onemocnění netrpí...

  • Petr

    Jak by se dala zvýšit zaměstnatelnost osob s psychiatrickými diagnózami? Na Úřadech práce jich v poslední době v evidenci přibývá a zaměstnavatelé mají často obavy takového člověka zaměstnat. Děkuji za odpověď.

  • Host chatu

    Úpravami v mnoha oblastech např. flexibility invalidních důchodů, přiměřenou nabídkou práce, protože je třeba respektovat limity jedince trpícího duševními problémy... Z naší zkušenosti vyplývá, že pracovní místa z volného trhu práce jsou pro naše klienty příliš náročnou oblastí. Velkou "pastí" bývá směnný režim, dky často dojde narušením biologických hodin k relapsu onemocnění, proto to svým pacientům neoporučuji. Jinak i zde je nutné seznámit ÚP s problematikou duševních poruch

Foto: archiv

Autor: - red -




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 47/2018 najdete >




Týden

Instinkt

Sedmička

Faktor S

Exkluziv

Interview

Sedmička křížovky

Sedmička křížovky XXL

Sedmička Naše životy

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Plus

Barrandov News


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.