Lázně Bohdaneč na Pardubicku se pustí do obnovy historických rybníků Horní a Dolní Truhličky. Dlouho zanedbané vodní plochy, které jsou pozůstatkem pernštejnské soustavy, zarostly nálety a kvůli suchu vyschly. Revitalizace za více než pět milionů korun zahrnuje opravu hrází, tvorbu tůní i obnovu mokřadů pro vzácné živočichy. Práce odstartují v říjnu a potrvají do února příštího roku s podporou dotací.
Lázně Bohdaneč na Pardubicku obnoví dva menší rybníky, Horní a Dolní Truhličky, které jsou pozůstatkem pernštejnské rybniční soustavy. Lokalitu několik desetiletí nikdo pravidelně neudržoval, postupně zarostla náletovými dřevinami a rákosem. S pomocí spolku Pestré Polabí se to změnilo. Teď zbývá oživení vodních ploch. Práce začnou v říjnu a potrvají do února příštího roku. Řekl to starosta Josef Štěpanovský.
"Rybníky nejsou ničím napájené. Sloužily k odvodnění okolních lesů a polí. Je to podle mě poměrně důmyslně vyřešené dílo," řekl starosta.
Práce se zaměří na obnovu rybníků, opravu hrází a výpustních zařízení a vytvoření nových tůní. Součástí bude také odstranění náletových dřevin a obnova okolních mokřadů. Cílem je zlepšit stav vodních ploch a vrátit oblasti její přírodní funkci. Bude to stát přes pět milionů korun, z většiny to zaplatí evropské a státní dotace, dodal starosta.
Truhličky leží v městských lesích nedaleko silnice na Křičeň a jsou pozůstatkem unikátní rybniční soustavy z doby Pernštejnů. O jejich obnovu se město snaží už od roku 1999, systematicky na ní pracuje od roku 2014. Aktuálně jsou kvůli suchu vyschlé, protože dostatečně neprší.
"O revitalizaci rybníků se pokoušelo několik vedení města, trvá to několik volebních období. Nakonec se to díky dotačnímu titulu z ministerstva životního prostředí podaří zrealizovat. Ale musím říct, že se to povedlo hlavně díky spolku Pestré Polabí, který nám pomáhá," řekl starosta.
Spolek Pestré Polabí se o okolí rybníků několik let stará. Odstranil náletové dřeviny a rákos. Pomohl obnovit původní příkopy, které přiváděly vodu z okolních polí. Lokalita je cenná výskytem chráněných rostlin a živočichů.
"Naše péče přispěla k návratu obojživelníků. Následně jsme tam začali s pastvou skotského náhorního skotu. Když sekáte mokřady křovinořezem, některé žáby můžete skutečně posekat. Kráva je k obojživelníkům citlivější a je to přirozenější způsob údržby," řekl předseda spolku Martin Trávníček.
Rybníky jsou vyschlé, protože málo prší. Nejde o nový problém. Rybníky začaly vysychat už v minulosti a v 70. nebo 80. letech se přestaly využívat k rybolovu. Nad Horní a Dolní Truhličkou byla ještě menší vodní plocha, která už zanikla a dnes je na jejím místě vzrostlý les. Obnovená hráz by měla pomoci vodu v rybnících zadržet, dodal Trávníček.
Spolek využívá skotský náhorní skot k údržbě mokřadních a lučních ploch na více místech, například v okolí Bohdanečských rybníků. Má kolem 90 zvířat. Podle potřeby je přesouvá, aby plochy nebyly spasené příliš. Některé rostliny totiž potřebují zůstat nedotčené a mít čas vykvést či se vysemenit. Pastvu proto spolek průběžně přizpůsobuje stavu vegetace a počasí.
