Evropská kosmická agentura (ESA), která vznikla sloučením dvou předchůdců v roce 1975, dnes spojuje 23 států v ambiciózním výzkumu vesmíru – od meziplanetárních misí po stavbu satelitů s českou účastí. S rozpočtem přes 190 miliard korun a vlastní raketovou flotilou patří ESA mezi klíčové hráče v oblasti kosmického výzkumu.
Předchůdkyní ESA je Evropská organizace pro výzkum vesmíru (ESRO), která byla založena v roce 1962. Dohodu o založení ESRO podepsalo deset zemí (Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko); v platnost vstoupila v březnu 1964. ESA vznikla 31. května 1975 sloučením ESRO s Evropskou organizací pro vývoj nosných raket (ELDO; vznikla v roce 1964).
ESA je mezivládní organizací evropských zemí pro společný výzkum vesmíru. Projekty agentury zahrnují vysílání družic, mise k planetám či Měsíci. ESA je také zapojena do projektu Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam kromě jiného posílá své kosmonauty.
ESA má nyní 23 členů - kromě původních členů ESRO jsou to ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko a Slovinsko. Slovensko, Lotyšsko a Litva jsou přidruženými členy, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko a Malta mají dohody s ESA o spolupráci.
ESA má ústředí v Paříži a zaměstnává přes 2500 lidí; centra má v řadě zemí, mj. Evropské středisko pro astronauty (EAC) v německém Kolíně, Středisko ESA pro pozorování Země (ESRIN) ve Frascati u Říma, Evropské vesmírné středisko pro výzkum a technologie (ESTEC) v nizozemském Noordwijku, astronomické středisko (ESAC) u Madridu a další. Generálním ředitelem agentury je od roku 2021 Rakušan Josef Aschbacher.
Kosmodromem ESA je Guyanské kosmické centrum v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně.
Flotilu ESA tvoří rakety typu Ariane a Vega, jejichž provoz má na starost francouzská společnost Arianespace. Raketa Ariane 1, jež poprvé odstartovala na Štědrý den roku 1979, byla první raketou vyvinutou ESA. Zatím poslední typ, raketa Ariane 6, uskutečnila svou první komerční misi letos v březnu, kdy vynesla na oběžnou dráhu francouzský vojenský satelit CSO-3.
První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Kvůli potížím byl start první komerčního letu rovněž několikrát odložen. Ariane 6 by má posílit evropský přístup do vesmíru, o který EU přišla po ukončení letů raket Ariane 5 v roce 2023 a kvůli problémům s menší raketou evropské konstrukce Vega-C, která odstartovala do vesmíru po dvouleté pauze opět loni. Díly pro rakety Ariane se vyráběly a vyrábí i v klatovských firmách Aerotech Czech a ATC Space.
Rozpočet agentury pro rok 2025 je 7,68 miliardy eur (191 miliard korun). Do rozpočtu ESA platí všechny členské země, výše jejich příspěvků se vypočítává podle hrubého národního produktu dané země.
ČR se stala členem ESA v listopadu 2008, ale již předtím přes deset let s ESA spolupracovala. ČR je také zapojena do fungování evropského globálního satelitního systému Galileo. Jeho správu zajišťuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), jež sídlí v Praze a která je zároveň jedinou agenturou EU se sídlem v ČR. Vedle správy Galilea agentura sdružuje také řízení všech dalších kosmických programů EU. EUSPA se v září 2012, tehdy ještě pod názvem Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), přestěhovala z Bruselu do Prahy.
ESA v minulosti vyslala například sondy Giotto na výzkum jádra Halleyovy komety, první evropskou měsíční sondu Smart-1, Venus Express k Venuši či sondu Rosetta a robotický modul Philae, který zkoumal kometu Čurjumov-Gerasimenko. V roce 2005 evropská sonda Huygens po sedmileté cestě vesmírem úspěšně přistála na Titanu, měsíci planety Saturn. Sonda Solar Orbiter, která odstartovala do vesmíru v únoru 2020 z amerického Mysu Canaveral, slouží vědcům k podrobnému zkoumání Slunce. K planetě Jupirem také míří evropská sonda Juice, která vyrazila na osmiletou cestu k Jupiteru a jeho ledovým měsícům v dubnu 2023. Celkem ESA vyslala do vesmíru podle vlastních údajů na 80 družic.
ESA také spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) na programu Artemis, jehož cílem je vyslat astronauty zpět na Měsíc a vybudovat ministanici na oběžné dráze Měsíce, takzvanou Lunar Gateway. Americká média dlouhodobě spekulují, že americký prezident Donald Trump by pod vlivem Elona Muska, zakladatele vesmírné společnosti SpaceX a člena Trumpovy administrativy, mohl změnit priority kosmického výzkumu a upřednostnit let na Mars před návratem na Měsíc. Program Artemis je přitom považován za jakýsi odrazový můstek pro budoucí marsovské mise.
V listopadu 2022 ESA představila nový tým astronautů pro vesmírný program, ve kterém je členem záložního týmu je i český stíhací pilot Aleš Svoboda. Ministerstvo dopravy očekává Svobodovu misi k ISS na přelomu let 2027 a 2028.
Letos v březnu bylo oznámeno, že na stavbu částí kosmických satelitů pro misi LISA od ESA za více než miliardu korun vyhrály české firmy. V nedávné minulosti se české firmy v rámci projektů ESA podílely i na vybavení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS): dodaly mechanismy pro rozvíjení solárních panelů nebo laserový terminál. Čeští odborníci se podíleli i na přístrojovém vybavení sondy Juice.
