Česká populární hudba posledních dekád má podle odborníků jedinou nezpochybňovanou královnu, nepřehlédnutelnou Lucii Bílou. Mnohonásobná držitelka Českého slavíka má za sebou úspěšnou sólovou kariéru, provozuje vlastní divadlo, vystupuje v muzikálech, několikrát se objevila i před kamerou a na kontě má i několik knih.
Zpěvačka původem ze středočeských Otvovic, která se narodila 7. dubna 1966, si sympatie publika získává i svou bezprostředností a až nakažlivým veselím. V poslední době se jí konečně začalo dařit také v osobním životě.
"Myslím, že jsem taková směsice nedokonalostí, která do sebe nějak zapadla," svěřila se loni v listopadu v rozhovoru pro ČTK Bílá. "Když jsem byla na vrcholu slávy, byla jsem strašně sama. To už bych nikdy nechtěla zažít, byla jsem otlučená lidmi a médii. Teď mám svůj svět, divadlo, restauraci a kulturní dům v Otvovicích a svoji rodinu. Potřebuju jen neztratit lidi, se kterými stárnu," řekla také zpěvačka, která koncem loňského roku pomáhala svému dlouholetému partnerovi Radku Filipimu s rekonvalescencí po operaci výdutě cévy v mozku.
Své šedesáté narozeniny plánuje Bílá oslavit hlavně se svými nejbližšími, na druhou stranu ale k tomuto životnímu jubileu chystá i několik dalších projektů. Zpěvačka, která se v showbyznysu pohybuje už čtyři dekády, například loni na podzim vydala nové album s názvem Obyčejná holka a letos v září by v jejím Divadle Lucie Bílé měl mít premiéru i stejnojmenný muzikál. V polovině dubna pak na Slovensku zahájí také turné, které bude na podzim pokračovat po ČR a vyvrcholí 24. října ve Státní opeře Praha.
Přehlídka písniček, které Lucie Bílá během své dlouhé kariéry nazpívala, je opravdu dlouhá. "Mám kluka na vojně," stěžovala si osmnáctiletá dívka, která přišla na svět jako Hana Zaňáková, v prvním hitu Neposlušné tenisky. To patřila do stáje impresária Petra Hanniga, autora jejího pseudonymu, odkud si ale občas odskočila, například do metalového Arakainu. Zlom v její kariéře přišel začátkem 90. let s angažmá v muzikálu Bídníci a hlavně po setkání s Ondřejem Soukupem a Gabrielou Osvaldovou.
Ti jako autoři stáli za většinou velkých šlágrů, které Lucie Bílá nazpívala - ať už to byla písnička Láska je láska (1992), proslavená i ve své době kontroverzním klipem, nebo Haňa Zaňa (1994), Trouba (1998) či Most přes minulost z úspěšného původního muzikálu Johanka z Arku (2000). Za roli bojovné francouzské panny v březnu 2001 získala divadelní Thálii, na druhou pak byla nominována o osm let později za titulní roli v muzikálu Carmen a potřetí si nominaci na prestižní divadelní cenu vysloužila v roce 2018 za roli Deloris v muzikálu Sestra v akci.
Nejrůznějších cen má Lucie Bílá na svém kontě celou řadu. Od nepřekonatelného množství Českých slavíků (první místo jí vzala Aneta Langerová v letech 2005 a 2006 a poslední roky pak fanoušci posílají více hlasů Ewě Farne). "Když jsem dostala prvního slavíka, byla jsem přesvědčená o tom, že to bylo jen kouzlo nečekaného a nikdy se to už opakovat nebude. To se opravdu naplánovat nedá," řekla před lety Bílá, která má na kontě i pěknou řádku vítězství v někdejší televizní anketě TýTý - a také medaili Za zásluhy, kterou jí v roce 2014 udělil Miloš Zeman.
Právě Zemana zpěvačka podpořila v první přímé prezidentské volbě začátkem roku 2013. "Považuji ho pro tento úřad za natolik schopného, že mi ani nevadí jeho levicové zaměření," řekla tehdy zpěvačka, která předtím dlouhé roky podporovala občanské demokraty. Později se ale rozhodla, že si své politické preference nechá pro sebe. "Moje práce je dělat lidem radost. Možná jsem se změnila, ale nechci si stát za nějakým prohlášením, které lidi rozděluje. Já je chci stmelovat," řekla na konci roku 2017 Seznam Zprávám.
Odvrácenou stranu popularity Bílé ukázal dokumentární film Nebe peklo Lucie, který v roce 2017 pro Českou televizi natočila Tereza Kopáčová. Sledovala Bílou celý rok v jejím profesním i osobním životě, kdy musela unést smrt maminky, mediální nátlak i zrušení největšího koncertu své kariéry. A také naznačila, proč je tak těžké pro zpěvačku udržet si vztah. "Jsem národní majetek," říká s nadsázkou zpěvačka, která svou popularitu trochu viní i z obtížného hledání partnera.
Osudových mužů prošlo životem Bílé několik. Z mnohaletého vztahu s producentem Petrem Kratochvílem má syna Filipa. V roce 2002 se provdala za pozounistu Stanislava Penka, manželství vydrželo rok. Podruhé řekla ano v den svých čtyřicátin v italském Miláně zpěvákovi Václavu Noidovi Bártovi, byli svoji dva roky. Nyní je už celou dekádu jejím partnerem někdejší mistr světa v benchpressu Radek Filipi, který pro Lucii Bílou původně pracoval. A jejich vztahu se daří.
