Maďarský parlament jede pod vedením premiéra Pétera Magyara na plné obrátky. Nový lídr, odhodlaný skoncovat s neliberálním dědictvím Viktora Orbána, prosazuje razantní legislativní změny. Od protikorupčních zákonů až po reformu veřejnoprávních médií – cílem je „očista“ země a uvolnění zmrazených fondů EU. Má ambiciózní „operace očistný oheň“ šanci uspět, nebo jen vytváří nebezpečný právní precedent?
Maďarské poslance nečekají žádné prázdniny: musí totiž projednávat jeden návrh zákona za druhým. Frenetické tempo vyžaduje premiér Péter Magyar, dychtivý rozbít politický systém zavedený jeho předchůdcem Viktorem Orbánem, píše agentura AFP.
Dva měsíce po složení přísahy jede proevropský konzervativní politik na plný plyn s cílem dosáhnout "změny režimu", jak Maďarům slíbil v den svého drtivého vítězství v dubnových parlamentních volbách.
Za šestnáct let u moci nacionalista Viktor Orbán přetvořil instituce středoevropské země s 9,5 miliony obyvatel a proměnil ji v "neliberální" demokracii, která posloužila jako ideologický vzor mimo jiné americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a francouzské političce Marine Le Penové.
Orbánovy útoky na nezávislost soudnictví, tisku a individuální svobody, zejména svobody komunity LGBT+, vyvolaly napětí ve vztazích s Evropskou unií, která Maďarsku zmrazila finanční prostředky v hodnotě přibližně 16 miliard eur (asi 388 miliard Kč).
Kampaň vedená premiérem Magyarem, který se může opřít o pohodlnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu, si klade za cíl v první řadě rozmrazit tyto prostředky, které země zoufale potřebuje k oživení stagnující ekonomiky.
Proto poslanci během pár týdnů schválili nový protikorupční zákon a další zákon o rozpuštění tzv. úřadu pro ochranu suverenity, který postihoval kritiky poměrů. Schválili také dramatickou reformu veřejnoprávních médií, která se stala hlásnou troubou Orbánovy strany Fidesz. V úterý ustalo vysílání dvou veřejnoprávních kanálů, dokud nevznikne nové ředitelství zpravodajství.
"To jasně znamená konec Orbánovy politiky založené na zastrašování a propagandě," řekla analytička Zsuzsanna Véghová z americké nadace German Marshall Fund.
Minulý měsíc 45letý lídr ohlásil "operaci očistný oheň", zahrnující přepracování ústavy, aby se zabránilo dalšímu opakování koncentrace moci jako za Orbána. Před přijetím nové ústavy, které musí předcházet konzultace s veřejností, má parlament hlasovat o dvanáctibodovém ústavním dodatku, který obsahuje ustanovení o odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka.
Strana Fidesz to odsoudila jako pokus o nastolení "autokratického režimu", což je kritika, která dříve často mířila proti Viktoru Orbánovi.
Nicméně tento postup znepokojuje i právní experty a nevládní organizace, včetně Amnesty International, která jej považuje za "nepřijatelný".
Uznávaný politolog Gábor Török se koncem června na sociálních sítích ozval s tvrzením, že opakované změny ústavy vytvářejí nebezpečný precedent.
Spolupředsedkyně maďarské pobočky nevládní organizace Helsinský výbor Márta Pardaviová však tvrdí, že některé z navrhovaných změn jsou skutečně naléhavé.
"Nejde jen o nahrazování jednotlivců: samotné instituce je třeba posílit," řekla.
Zpochybňuje však spěch při přijímání dalších návrhů a poukazuje zejména na plán omezit členům parlamentu funkční období na 12 let, což by mnoha opozičním zákonodárcům zabránilo znovu kandidovat v roce 2030.
Navzdory radikálním ústavním reformám se politika Pétera Magyara v některých otázkách neliší od Orbánovy politiky. Stejně jako jeho předchůdce se staví proti společné migrační politice EU. Ani se zrovna nehrne konat v oblasti práv lidí z komunity LGBT+. Pochod hrdosti v Budapešti se samozřejmě mohl v červnu konat, zatímco loni byl zakázán. Premiér opakuje, že "každý má svobodu milovat, koho chce, a žít s kým chce".
Ale jeho strana Tisza dosud nezrušila žádný ze zákonů proti LGBT+ komunitě, které schválila strana Fidesz, včetně zákona z roku 2021, který omezuje přístup k LGBT+ obsahu v médiích a knihkupectvích a který Soudní dvůr EU na konci dubna označil za odporující "samotné identitě" EU.
Maďarští voliči však Magyarovy činy zřejmě schvalují a Tisza v průzkumech vede. Tento posun ve veřejném mínění se shoduje s úpadkem proorbánovského mediálního impéria.
Několik soukromých médií vlastněných podnikateli spojenými s Fideszem v posledních týdnech přestalo vycházet nebo propustilo zaměstnance, protože příjem ze státní reklamy, na kterou se spoléhali, vyschl.
"Oligarchové již nejsou ochotni reinvestovat do své 'kořisti', získané prostřednictvím veřejných zakázek, protože Orbán je tak oslabený, že nikdo neočekává jeho návrat k moci," míní analytik Gábor Polyák.
