Klíšťata jsou aktivní už při pěti stupních Celsia a nevyhýbají se ani městskému prostředí. Vědci je pravidelně nacházejí v parcích, na sídlištních trávnících i v příměstských lesích po celé republice. Česká lékárnická komora upozorňuje, že riziko nákazy klíšťovou encefalitidou či lymskou boreliózou hrozí i při běžném pobytu venku, a apeluje na prevenci včetně očkování.
Klíšťata ve městě jsou stále častější realitou
Klíšťata se čím dál častěji vyskytují i v městském prostředí, tedy v parcích a zahradách, na sídlištních trávnících nebo v příměstských lesoparcích. Aktivní jsou navíc i při relativně nízkých teplotách, obvykle kolem pěti až sedmi stupňů Celsia. Česká lékárnická komora dnes v tiskové zprávě upozornila na to, že lidé by měli v těchto dnech myslet na prevenci i při běžných procházkách ve městě.
"S klíštětem se lidé mohou setkat už zkraje jara, aktivní začínají být už na konci března, v některých případech ale i dříve. Navíc se nevyskytují pouze v přírodě, ale v poslední době také čím dál častěji v městské zeleni, parcích či zahradách," uvedl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Vědci potvrzují výskyt klíšťat i v hustě zalidněných lokalitách
Výskyt klíšťat i v hustě zabydlených lokalitách podle něj potvrzují výzkumy vědců, kteří dlouhodobě sledují jejich aktivitu v městském prostředí. "Lidé mají často pocit, že ve městě se s klíštětem setkat nemohou. Naše výzkumy ale ukazují opak. Klíšťata nacházíme v parcích, na sídlištních trávnících i v příměstských lesoparcích. Městské prostředí jim přitom poskytuje dostatek hostitelů, včetně drobných hlodavců či ptáků," konstatoval Jan Kamiš z Biologického centra Akademie věd ČR.
Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s vyšším výskytem onemocnění přenášených klíšťaty. Svoji roli ve vysoké aktivitě klíšťat přitom sehrávají i teplejší zimy. "Již v polovině února jsme v českobudějovickém parku Stromovka nasbírali dvě desítky klíšťat, která přitom již aktivně hledala svého hostitele. Podobně tomu bylo v posledním únorovém týdnu v Ostravě v Bělském lese, aktivní klíště jsme našli také v Kunratickém lese v Praze," poznamenal Kamiš.
Encefalitida a borelióza: dvě hlavní hrozby
Klíšťata nejčastěji přenášejí klíšťovou encefalitidu a lymskou borreliózu. Na borreliózu zabírají antibiotika, na klíšťovou encefalitidu zatím neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína je zatím jen proti encefalitidě.
Očkování chránící před klíšťovou encefalitidou by měli zvážit podle lékárníků hlavně aktivní senioři, kteří tráví hodně času v přírodě či na chatě. "Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy se vyskytuje ve věkové skupině 55 až 64 let, může se však objevit i u starších seniorů, u kterých navíc hrozí vážnější průběh nemoci s možnými trvalými následky," uvedl Krebs. Klíšťová encefalitida je navíc oproti borelióze závažnější kvůli neexistujícímu léku. "Léčba spočívá pouze v podávání podpůrné léčby, jako je podávání léků proti bolesti, na snižování horečky, proti zvracení, případně i léků proti otoku mozku," dodal šéf komory.
Snížit rizika spojená s klíšťaty mohou lidé také tím, že budou při pobytu venku nosit oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a používají kvalitní repelenty. Pokud objeví už přisáté klíště, je zásadní ho rychle a šetrně odstranit. S klíštětem by se nemělo otáčet, důležité je nemačkat ho ani nemazat mastí. K odstranění klíštěte je vhodné použít speciální kleštičky či pinzetu a vyjmout klíště kývavými pohyby. Po jeho odstranění je důležité místo vydezinfikovat. Místo po přisátí je třeba několik dní sledovat a v případě změn na kůži navštívit lékaře.
Zdroj: Česká lékárnická komora, tisková zpráva
