Michal Malátný: „Konečně jsem chytil druhý dech.“
Nejen kapela Chinaski prošla zásadními změnami, ale i její frontman, zpěvák Michal Malátný, časem pochopil, že přiznat chybu chce kuráž, a i když nejde vrátit čas, je dobré soustředit se na přítomnost a budoucnost. Se svou kapelou aktuálně brázdí krásy naší země a rozdává radost v podobě svých písní. A časem se chystá vycestovat do Japonska.
Byl zamlklý a stydlivý, proto začal dělat divadlo a hrát na kytaru, což mu pomohlo v komunikaci s lidmi. Zároveň otevřeně přiznává, že je ješitný chlap a byl by hlupák, kdyby popíral, že mu popularita nedělá dobře. „Když někoho potkáte na Novém Zélandu a on na vás zavolá: ježišmarjá, to jste vy? My jsme z Pardubic a milujeme Chinaski. To je pak silný,“ přiznal zpěvák v rozhovoru pro Instinkt.
Člověk se chce každému, kdo ho zastaví na ulici zavděčit, ale není vám ta pozornost někdy nepříjemná?
Když se chce někdo vyfotit nebo podpis, rád to udělám, to k mé práci patří. Někdy se ale stane, že lidi mají pocit, že vás znají, a okamžitě vám tykají, chovají se jak kámoši na tahu a vy zrovna nemáte svůj šťastný den. Ale já naštěstí nejsem extra slavný a těch negativních zážitků mám minimum. V Praze jsou lidi zvyklí, že potkávají mnoho známých lidí, mimo Prahu je to zase srdečnější setkávání. Tedy pokud si mě nespletou třeba s Jirkou Macháčkem.
Podoba tam možná maličko je…
Proč ne, je to sympaťák. Mě to rozhodně neurazilo. Stalo se mi to ve frontě na zmrzlinu, když jedna slečna strkala do táty a říkala mu: hele, to je von, to je von. Tatínek se na mě koukl a říkal: „No jooo, Macháček!“ Musel jsem se smát.
Nároky zákazníků z nevydařené dovolené
Dovolená by měla být časem odpočinku a výjimečných zážitků, nikoliv zdrojem nepříjemných situací. Přesto se v praxi stává, že realita neodpovídá tomu, co pořadatel zájezdu sliboval v katalogu, na webových stránkách nebo přímo ve smlouvě.
Ubytování nižší kvality, nefunkční vybavení pokoje, nekvalitní služby či jiné nedostatky mohou představovat vady, které lze reklamovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Kdy reklamaci zájezdu uplatnit, jak postupovat a jaké nároky mohou zákazníkovi vzniknout? Na to jsme se zeptali JUDr. Jiřího Matznera, Ph.D., LLM., zakladatele advokátní kanceláře Matzner & Vítek.
Kdy je zájezd vadný Podle občanského zákoníku má zájezd vady, pokud není některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu poskytnuta v souladu se smlouvou. Rozhodující přitom není jen samotné znění smlouvy. Význam mají také závazné předsmluvní informace uvedené v nabídce či v potvrzení o zájezdu. Vadou zájezdu může být například ubytování v jiném hotelu, pokoj bez klimatizace, slíbeného balkonu č výhledu na moře. Reklamovat lze také nefunkční vybavení pokoje, nedostatečný úklid, zápach, nadměrný hluk, či dokonce špinavý bazén. Vždy však musí jít o odchylku od toho, co bylo smluvně sjednáno nebo výslovně přislíbeno pořadatelem. Pouhá subjektivní nespokojenost zákazníka nebo nepříznivé počasí samy o sobě nebudou vadou zájezdu, za kterou by pořadatel nesl odpovědnost.
Landa, Xindl X či Kryl. Světová AI platforma zneužila jejich hudbu
Jako strojovou učebnici pro umělou inteligenci využili vývojáři tisíce písní bez vědomí jejich autorů. Tuto skutečnost po letech z veřejně dostupné databáze zjistili i slavní čeští hudebníci. Nyní se chystá žaloba. Michal David 200 písniček, Aneta Langerová 180 písniček, Daniel Landa 170 písniček, Xindl X 150 písniček. Tato a mnoho dalších jmen se objevilo ve čtyřech databázích zveřejněných americkým magazínem The Atlantic. Největší obsahuje 12 milionů skladeb a pokud byste si ji chtěli v plném rozsahu poslechnout, budete potřebovat 91 let. Zahrnují hity od světových autorů jako Bad Bunny, Taylor Swift, Nirvana nebo The Beatles. Na celé věci by nebylo nic divného, kdyby nešlo o trénování modelů AI na jejich odcizené hudbě.
Chystá se žaloba
Ochranný svaz autorský (OSA), který umělce zastupuje, nyní chystá na společnost Suno žalobu. Ta podle předsedy představenstva OSA Romana Strejčka bez souhlasu využívá k trénování svých modelů hudbu zmiňovaných autorů. Tento volně přístupný generátor hudby promění jednoduché zadání v hotovou skladbu a originální nahrávky rozdělí na malé části. Zapamatuje si kontext, a z informací vytváří další hudbu. Kromě českých umělců, zde najdete i ty slovenské, jako Berlin Manson, Bez ladu a skladu či Tublatanku. „Nebojím se říct, že veškerý dosud vygenerovaný ‚umělecký‘ obsah lze považovat za nelegální. A jako takový jej nelze vůbec použít, snad s výjimkou podkresu pro domácí videa,“ řekl Strejček s tím, že v těchto případech nelze uplatnit evropskou výjimku pro vědecké účely. Licenční smlouva, kterou OSA uzavřel se Spotify nebo YouTube, neumožňuje jiným subjektům autorskou tvorbu používat, což se vztahuje i na trénování modelů umělé inteligence. „Problém je, že tyto služby, nebojím se říct, ukradly nahrávky a autorskou tvorbu z internetu,“ míní Strejček s tím, že právě Suno zneužilo skladby českých autorů, mezi ně patří i Karel Kryl a jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka.
Když AI krade Soudní spory ohledně zneužití či neoprávněného užití hudby se nejčastěji točily kolem porušení autorských práv, takzvaného plagiátorství melodií nebo nelegálního provozování veřejných produkcí bez řádných licencí. Dnešním jádrem probíhajících právních a etických sporů je i tvrzení, že AI „krade“ hudbu autorům. Tyto systémy se totiž učí na milionech děl a spory se vedou o to, zda jde o formu inspirace srovnatelnou s lidskou, či o nelegální kopírování. Některé AI firmy spory prohrály a musí vyplácet kompenzace, jiné čelí žalobám. V tomto ohledu se v jednom z mnoha soudních podání z roku 2024 společnost Suno bránila tím, že své modely trénovala na „hudebních souborech přiměřené kvality“, které si mohla stáhnout z internetu, a je přesvědčena, že je to v souladu s americkou legislativou v oblasti autorských práv.
Úzkosti a deprese u LGBTQ+ lidí nemusí vycházet z jejich identity
Podle statistických průzkumů trpí úzkostmi, depresí nebo psychickým vyčerpáním více LGBTQ+ lidé. Důvodem ale není sexuální orientace nebo genderová identita.
Odborníci upozorňují na takzvaný „minority stress“. „Je to specifický a dlouhodobý stres, kterému člověk nečelí kvůli tomu, jaký je, ale proto, že patří k menšině. Dlouhodobě se tak musí vypořádávat s odmítáním, zpochybňováním, diskriminací a strachem z reakce okolí,“ říká psychiatr MUDr. Matěj Kasal.
Duševní potíže nevznikají kvůli identitě, ale vinou reakce okolí
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se více než polovina gayů a leseb a také třetina bisexuálních osob potýká s alespoň jednou duševní poruchou. Jedná se především o projevy úzkosti nebo deprese. Sebevražedné myšlenky přiznává přibližně čtvrtina homosexuálních osob. Podle odborníků však úskalí nespočívá v orientaci nebo identitě jako takových, ale v přístupu okolí. „U LGBTQ+ lidí to může být otevřená diskriminace, ale i jemnější forma tlaku, například obava, zda o sobě mohou mluvit otevřeně, zda budou respektováni rodinou, v práci nebo u lékaře,“ vysvětluje dále psychiatr Kasal. Do psychiky se to podle lékaře propisuje několika způsoby: člověk se stane ostražitějším, předem očekává odmítnutí, vyhýbá se některým situacím, skrývá části svého života nebo si postupně přisvojí negativní pohled, kterým se na něj dívá okolí. „To může vést k úzkosti, zhoršenému hodnocení, depresivnímu ladění, vyčerpání nebo k potížím ve vztazích. Nejde přitom o nějakou pomyslnou křehkost LGBTQ+ lidí, ale o kumulativní dopad dlouhodobého sociálního stresu.“ Odborníci pro tento jev používají pojem „minority stress“.
Zátěž tvoří i obyčejné maličkosti. Důležitý je pocit přijetí
Často se přitom nejedná o jednu dramatickou událost, spíše o součet mnoha menších zkušeností. Může jít o odmítnutí v rodině, posměch ve škole, zlehčující poznámky v práci, strach z coming outu nebo pocit, že člověk musí neustále vysvětlovat a obhajovat něco velmi osobního. Zátěžové mohou být i běžné situace, které si většina lidí ani neuvědomí. Mohu mluvit otevřeně o partnerovi? Mohu přijít na rodinnou oslavu s tím, koho mám rád? Nebude mě okolí vnímat jen optikou mé orientace nebo identity? Podle psychiatra si většinová populace někdy neuvědomuje, že i zdánlivě drobné poznámky, vtipy nebo mlčení mohou mít kumulativní dopad. „Jedna poznámka člověka obvykle nezlomí. Pokud se ale opakuje roky, v rodině, práci, médiích nebo zdravotnictví, může vytvářet prostředí, kde je těžké cítit se bezpečně,“ říká psychiatr.
INSTINKT číslo 8/2026 je k zakoupení ve vašich trafikách do 12. srpna. Časopis Instinkt si můžete zakoupit i v elektronické verzi na digiport.cz
