Všichni milují downsizing. Malé benzinové motory dopované turbodmychadly se staly pro automobilky nejefektivnějším způsobem, jak se vypořádat se zpřísňujícími se emisními limity. Jenže možná bude mít trend posledních let i nepříjemné důsledky pro zákazníky.
Ne každá benzinová dvanáctistovka ve škodovkách je od letošního roku předmětem vtipů na téma lenost. Nejnovější motor 1,2 TSI s výkonem 105 koní dokáže totiž Škodu Yeti příjemně rozhýbat. Dokonce mnohem lépe než jeho předchůdce o stejném výkonu, avšak objemu o čtyři decilitry větším. Maloobjemovému motoru totiž pomáhá turbodmychadlo stejně jako v Renaultu Mégane 1,4 TCe nebo třeba Peugeotu 207 1,6 THP. Vysoké výkony, minimální emise. Co víc si přát?
Nadšení ze současného trendu ale může za pár let ochladnout. Britská pojišťovna Warranty Direct zveřejnila své statistiky, v nichž auta s motory přeplňovanými turbodmychadlem vykazují nezanedbatelně více poruch. Náklady na opravy jsou navíc vyšší.
Zatímco jakoukoliv poruchu motoru vykázalo z aut evidovaných britskou pojišťovnou 11,3 procenta vozů, poruchy turbodmychadla se vyskytly v 27,8 procenta případů. Průměrná částka na opravu se přitom u prvních jmenovaných pohybovala kolem 620 liber, jenže u druhých se v průměru vyšplhala na 875 liber.
Nový trend downsizingu, jak automobilky snižování objemu při zachování výkonu nazývají, se přitom zatím neměl šanci projevit v celé šíři. V současnosti se přeplňování využívá zhruba v polovině osobních aut prodávaných v Evropě. Tlak Evropské unie na snižování emisí nicméně podle předpovědí způsobí do roku 2020 nárůst podílu vozů prodávaných s turbodmychadlem na 85 procent.
Foto: Škoda Auto
