Už je to tady zase. První prázdninový víkend spojený se státním svátkem v příštím týdnu znamená masivní stěhování obyvatel z měst na venkov, případně na dovolenou k moři. K únavě z pracovního týdne a stresu z výsledků na vysvědčení našich ratolestí se čím dál častěji přidávají i extrémní horka. A letos jsou to pořádná vedra, kdy třicítka je ještě příjemné "vlažno".
Statistiky dopravních nehod řadí první víkend prázdnin mezi ty nejčernější. Kromě přeplněných silnic, kdy nervy dostávají zabrat stáním v kolonách, je dalším stresujícím faktorem horko. Klimatizace si s ním sice dokáže do jisté míry poradit, má ale i negativní dopad na naši fyzickou kondici. Jak se potom udržet v klidu a svěží na dlouhé cestě?
Chladíme
Vysoké teploty v kabině zvyšují podrážděnost a agresivitu. "Těžko se udržíte v klidu, pokud máte vevnitř 45 stupňů. Navíc v takovém vedru výrazně klesá koncentrace a akceschopnost," potvrzuje psycholog a ředitel inovační laboratoře AuresLab, Stanislav Gálik. Teplotu pomůže snížit klimatizace, ale pokud se venku teploty blíží čtyřicítce, je potřeba dát pozor na její nastavení.
"Pokud záměrně chladíme kabinu na 19 a méně stupňů, zvyšuje se riziko vzniku infekcí horních dýchacích cest nebo čelistních zánětů," říká praktický lékař Jiří Bartoš. Ideální teplota je podle něj 22 až 24 stupňů Celsia. Někdo schválně klimatizaci nepoužívá, často ovšem ani ve voze není. Pak ale riskujeme také potíže, a to možná významnější než rýmu nebo angínu. "U lidí s chronickým onemocněním srdce nebo cukrovkou se kvůli přehřátí zvyšuje riziko srdečních příhod a hyperglykemického nebo hypoglykemického šoku," upozorňuje Jiří Bartoš. Ochlazení může pomoci též mokrý ručník před výdechy ventilátoru.
"Nejnáročnější je vždy vystoupit z vychlazeného vozu ven do tepla, to je největší šok. Proto radši vždycky před zastavením vypínám klimatizaci a otevírám okna," radí Ondřej Viktorin, který nedávno absolvoval cestu z dovolené v Chorvatsku v nejvyšších teplotách. "Na soustředění mi nejvíc zabírá káva, ale často si v hlavně hraji různé hry - počítám auta nebo odhaduji rychlost bez pohledu na tachometr," prozrazuje své recepty Viktorin.
Odpočíváme a nepřejídáme se
Pravidelné přestávky v jízdě jsou na dlouhých cestách nutností, záleží ale také na tom, jak je strávíte. Dát si pořádný oběd, po němž organismus vyčerpá veškerou energii na jeho zpracování v trávicím traktu, není ideální forma odpočinku. Klasický řízek nebo grilovaná klobása patří k těm méně vhodným druhům občerstvení, mnohem lepší je dát si lehčí pokrmy, jako jsou salát nebo ovoce. Opatrně také s kávou, energetickými nápoji a podobnými životabudiči. Ty s únavou krátkodobě pomohou, ale při větší konzumaci mohou kvůli vysokému obsahu kofeinu působit opačně a přivodit sníženou koncentraci a roztěkanost.
Zásadní je ale pitný režim, protože dehydratace znamená mimo jiné ochablost a pomalejší reakce. Stejně jako při každé jiné činnosti by i při řízení mělo být doplňování tekutin pravidelné a po malých dávkách. Nárazový příjem velkého množství nápojů jednak zatěžuje ledviny, ale především nemá při dehydrataci velký efekt - tekutiny se brzy vyloučí zvýšeným močením.
Hudba či procházka pro uklidnění
Styl hudby ovlivňuje chování řidiče, o tom už bylo napsáno mnohé. Kromě toho ohlušující agresivní hudba se podepisuje na zvýšené únavě. Pokud nás ale čeká popojíždění v kolonách ve velkém vedru, budou lepší uklidňující skladby. "Někomu stačí hudba z rádia, já bych doporučil si vytvořit vlastní seznam nové hudby," doporučuje Gálik. Zejména pokud cestujete s dětmi, mohou být vítaným společníkem audioknihy.
"Základ pro psychickou pohodu jsou pravidelné přestávky, ale je mnohem lepší sjet z dálnice a projít se po místní vesnici než je trávit jen na pumpách. Prostě nějaký pohyb," vysvětluje Gálik, který před dvěma lety dojel autem z Prahy do Ulánbátaru za 21 dní. Tam se mu osvědčilo další pravidlo - nespěchat. Naplánujte si cestu tak, abyste nebyli pod časovým tlakem ani v případě nepředpokládané zácpy.
