Kompromis, který lvíčkovi vyšel

Takový je běh času. Peugeot 407 zestárnul, větší Peugeot 607 taky. Jak je nahradit, přemýšleli ve francouzské automobilce se lvíčkem ve znaku. Uděláme Peugeot 508, rozhodli.

A jak řekli, tak také udělali. Na loňském pařížském autosalonu představili novinku, která má oba předchozí modely zastoupit. Nový vůz se ocitl na rozhraní, je větší než 407, ale menší než 607. Kompromisy ovšem většinou nebývají tím nejlepším řešením. Jak je tomu v tomto případě?

Těžko asi lze stvořit hezčí vůz, než je kupátko Peugeot RCZ, ale "pětsetosmička" se mu snaží aspoň přiblížit. Nemá už tak ostré rysy jako peugeoty s dřívějším datem narození, ale uchovala si vzhled značky, což jí jenom prospělo. Linie sedanu jsou bezesporu líbivé, plynou přirozeně a uvolněně, takže pocit z exteriéru je příjemný. Bývalá vnější agresivita je minulostí, o to více pak vynikají jízdní vlastnosti a možnosti vozu.

Nový dieselový motor

Interiér je také zcela nový, sice do velké míry orientovaný na řidiče, ale to neznamená, že by se ostatní cestující měli cítit ublíženě. Prostoru mají dostatek, dokonce i při usazení na zadních sedadlech nemají důvod si stěžovat. Trochu to odnesl zavazadlový prostor, jenž je oproti konkurenci menší, ale pět stovek objemových litrů obvykle na bagáž postačuje.

Tříramenný volant padne dobře do ruky, orientace v ovládacích prvcích je rychlá, nicméně první šok představovalo nalezení startovacího tlačítka, neboť startování je bezklíčkové. Obvykle se nalézá "knoflík" na pravé straně od volantu, Peugeot však zvolil stranu levou. Důvod? Nějaký musel být, ale výrobce nám ho zapomněl sdělit...

Testovaný vůz byl poháněn novým vznětovým agregátem 2,2 HDI o výkonu 204 koní a tahle informace naznačovala, že se máme nač těšit. Obvyklá fráze nalezla své praktické naplnění, protože jízda skutečně těšila. Zprvu řidičovu duši pohladí akustický projev motoru, který si odpouští typické zvuky dieselu i ve studeném stavu, po zahřátí na provozní teplotu spíš jenom šepotá. A ani vyšší otáčky ho k pronikavějšímu hluku, který by působil v kabině rušivě, nedonutí.

Kvalitní podvozek

Volič šestistupňové automatické převodovky je v poloze D, takže jedeme. Hned po nastartování se z kapsy na přístrojové desce vynořil head-up displej, na němž se promítají důležité údaje přímo v zorném poli řidičova zraku. Jejich nastavování ale doporučujeme pouze při zastavení, děje se totiž pomocí ukrytých tlačítek, což by při jízdě asi odvádělo pozornost od dění kolem auta. My jsme zvolili zobrazování momentální rychlosti, takže můžeme sledovat, jak dodržujeme rychlostní předpisy. Není to snadné, protože 508 jede perfektně a láká přišlápnout plyn.

Převodovka reaguje na pokyny plynem bez velkých prodlev, i když - rozmazleni dvojspojkovým automatem, jaký má třeba VW Passat - přece jen rozdíl v době přeřazování cítíme, nicméně není to nic, co by ubíralo na požitku z jízdy. Ten totiž umocňuje velice kvalitní podvozek. Díky nové přední nápravě, jež využívá dvojitá trojúhelníková ramena s oddělenou těhlicí a odděluje tak funkce odpružení a zatáčení, je jízda i ve vyšších rychlostech zcela jistá a suverénní. Navíc podvozek dovede velice dobře filtrovat nerovnosti povrchu vozovky a pasažérům nabízí velkou míru pohodlí.

Nový motor 2,2 HDI má navíc další příjemnou vlastnost, jíž je menší průměrná spotřeba. Ač vůz výkonnostně nikterak nezaostává, zůstává přiměřená. Dvě stovky koní z něčeho žít musí a jejich skromnost je v tomto případě chvályhodná.

"Pětsetosmička" se lvíčkem na přídi je čerstvá novinka. Vedle karosářské verze sedan nabízí také variantu kombi a samozřejmě další motory, ale kdo má zájem kromě pouhého přesouvání ještě o jízdní zážitky, tak by měl sedanu 508 GT věnovat pozornost. Stojí to za to...

Srovnání parametrů