Automobilová špionáž funguje lépe než CIA a Mossad dohromady. A tak ve druhé polovině šedesátých let, když se jedna z automobilek pustila do vývoje supersportovního vozu, záhy našla následovníky. Dokonce i v Mladé Boleslavi...
V roce 1969 ještě nedopadla na Československo plnou tíhou normalizace a sovětský diktát, a tak v mladoboleslavské automobilce začaly práce na supersportovním voze. S malým zpožděním doháněla trend, který výrobce automobilů v druhé půlce šedesátých let zasáhl, tedy produkci sportovních vozů s motorem před zadní nápravou. Italská designová studia se předháněla, kdo navrhne bláznivější projekt, každá větší automobilka se na módní vlně podílela minimálně studií, ve vývoji značky s okřídleným šípem v logu se pracovalo v tichu. O to větším překvapením pak byl výsledek.
Psal se rok 1972. Před bruselským výstavištěm budil velkou pozornost nízký sportovní vůz neobvyklých tvarů. Ale největší úžas návštěvníků mezinárodního autosalonu vyvolávala země jeho původu - Československo. Těžko uvěřit, že by se za železnou oponou narodilo auto, za které by se nemusel stydět ani James Bond. Byla to Škoda 110 Super Sport.
Údiv vzbuzovala svými rozměry a řešením. Byla vysoká pouhých 1120 mm (pro srovnání, výška současných běžných aut se pohybuje kolem 1470 mm), dlouhá 4060 mm a přitom její rozvor dosáhl na 2500 mm. Jenže jak do tak nízkého vozu nastoupit? Konstruktéři vymysleli unikátní způsob, jak dostat posádku do kabiny - odklápí se celá přední část karosérie včetně střechy a oken a mírně se zdvihl i volant. Působivé byl také světelný most na přední výklopné rampě. Tvořilo ho šest světlometů, dva byly dálkové, dva potkávací a zbylou dvojici tvořily mlhovky.
Svět v šoku
Bruselské uvedení ovšem nebylo světovou premiérou prototypu, poprvé se ukázal na veřejnosti již v roce 1971 na domácí půdě, představil se při klatovské Rallye Vltava, takže letos slaví pětačtyřicetileté jubileum. Původně ho poháněl motor ze soutěžního modelu Škoda 110 L, který měl výkon 54 kW (73 koní) při 6250 otáčkách za minutu a nejvyšší točivý moment 81 Nm. Vůz s ním akceleroval z nuly na stovku za 15,3 sekundy a dosahoval maximální rychlosti 180 km/h. Což vzbuzuje úsměv na tváři a pochybnosti o názvu Super Sport, nicméně ani věhlasná konkurence na tom nebyla o moc lépe, prameny uvádějí, že například Lotus Europe S2 v té době jezdil maximálně 187 km/h. Přesto se pod kapotu supersportovní škodovky dostal silnější pohonný agregát, původní nahradil motor s objemem 1147 ccm, který měl výkon 104 koní a dovedl rozpohybovat vůz až na 211,5 km/h. Plány byly ještě smělejší - pro malosériovou výrobu se chystala nově zkonstruovaná patnáctistovka. Jenomže tvrdá ruka normalizace zasáhnula. Zůstalo u prototypu, který byl označen jako vývojová studie a dobová médie přinášela informace o tom, že se tento výstřelek uvědomělým občanům nelíbí, protože je příliš hranatý a navíc pouze dvoumístný, že má daleko do rodinného vozu. To byla pravda, Super Sport si nehrál na vozidlo pro rodiny. Putoval tedy do firemního muzea, jeho využití se omezilo na propagační materiály.
Pak ho objevil film...
Unikátní vozidlo si poprvé zahrálo ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, když nešlo kvůli politickému klimatu točit komedie ze současnosti, uchýlili se filmaři k legráckám z budoucnosti. Super Sport měl ve snímku režiséra Jindřicha Poláka pouhý štěk, objevil se v jednom záběru, ovšem cenné je, že vystupoval ve své původní podobě.
Ferat Vampire
Jeho chvíle přišla před pětatřiceti lety, kdy Juraj Herz povýšil vůz do jedné z hlavních rolí ve filmu Upír z Feratu. Výtvarník Theodor Pištěk, automobilový nadšenec a pozdější držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, tehdy Škodu 110 Super Sport přetvořil do podoby, která odpovídala filmovému jménu Ferat Vampire RSR. Výklopné světlomety nahradil pevnými, zadní kruhová světla vystřídaly svítilny z modernizované řady Škoda 742, upíří vzhled pak dokreslovaly přední a zadní spoilery a černá barva s červenými detaily (mimochodem ve stejných barvách letos absolvoval Rally Bohemia i tovární jezdec škodovky Jan Kopecký ve voze Fabia R5 jako vzpomínku na jubileum filmu).
Filmový příběh vypráví o tom, že závodní vůz používá místo obvyklého paliva lidskou krev. Někteří kritikové ho označují za hodně naivní, ovšem pravda je taková, že původní verze byla hodně pozměněná cenzurními zásahy, než se dostala do kin. Na příkaz "shora" byly odstraněny všechny scény, které by mohly narušit morálku socialistického člověka. A tak nebyl k vidění motor, který vytvořil Jan Švankmajer s opravdových kravských vnitřností, jež se pomocí mechanismů pohybovaly, aby iluze upířího pohonného agregátu byla dokonalá. Režisér Juraj Herz považuje film Upír z Feratu za svoje nejvíce zmrzačené dílo...
Potřetí si zahrál Super Sport ve filmu Velká filmová loupež z roku 1986 jako výstavní exponát, muzejním kouskem pak zůstal. Jako doklad, že i mladoboleslavská automobilka svého času dokázala držet krok se světovými trendy. A ne vlastní vinou začala na dlouhou dobu kulhat...
