Reakce
Analytik: Není nutné, aby se stát přímo angažoval v těžbě lithia
09.10.2017 20:01
Přímá účast státu v potenciální těžbě lithia v Česku není nutná. Pro stát by bylo nejlepší nechat kov, který se mimo jiné používá k výrobě baterií, vytěžit soukromou firmou. Podmínkou by však mělo být to, že těžař bude odvádět státu dostatečně vysoké těžební daně a další poplatky, řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Nařízení vlády nyní počítá s úhradou 10 692 korun z tuny lithia. Například u uranu je sazba zhruba poloviční, u cínu naopak více než dvojnásobná.
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australská firma European Metals Holdings (EMH). Ta chce otevřít historický důl na cín. S těžbou lithia by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy.
Výhodnost těžby podle Tomčiaka závisí na typu ložiska. Dobrou ziskovost podle něj může mít i projekt v Česku. Připomněl, že cena lithia na trhu dosahuje nyní téměř 10 tisíc dolarů za tunu (asi 220 tisíc korun za tunu). "Ze studie proveditelnosti vyplývá, že na Cínovci by náklady na těžbu mohly být méně než 5000 dolarů za tunu, po započtení výnosů z vedlejších produktů méně než 3500 dolarů za tunu," uvedl. Vzhledem k tomu, že světová poptávka po lithiu v nejbližších letech výrazně vzroste, bylo by škoda české zásoby nevyužít, myslí si Tomčiak.
Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla by měl stát u těžby a zpracování lithia figurovat ideálně jako spoluinvestor. "Jedná se o příležitost i pro státní rozpočet, který může získat desítky miliard ročně na daních," uvedl.
Podle Tomčiaka by však měla těžařská firma vytvářet mimo jiné také rezervní fond na ekologické škody: "Běžní lidé z okolí těžebních míst by trpěli zhoršenou ekologickou situací, podobně jako trpí lidé kolem uhelných dolů na Ostravsku nebo Mostecku."
Případná těžba lithia v Česku se stala v posledních dnech předmětem předvolebního sporu mezi hnutím ANO a ČSSD. Předseda ANO Andrej Babiš označil za krádež za bílého dne memorandum o těžbě lithia, které s australskou firmou EMH minulý týden podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD). Ministra vyzval k odstoupení a chystá trestní oznámení. Podle ČSSD byl však postup daný předchozími kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Tématem se má ve středu zabývat Senát a příští pondělí na mimořádném zasedání Poslanecká sněmovna.
"V této době bude záležitost hodně ovlivněna předvolební rétorikou, což bude svádět diskusi mimo oblast racionálního zvážení," zhodnotil analytik Petr Hlinomaz. Tomčiak dodal, že současná situace ukazuje na neschopnost úřadů domluvit se na pevně stanoveném postupu, který by byl jednoduchý a účinný. Připomněl nedávný spor mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem financí o to, který státní podnik koupí černouhelnou společnost OKD, jež je v úpadku. Nakonec tak učinila firma Prisko, v níž vykonává vlastnická práva ministerstvo financí. "Pro jednotlivá ministerstva je celkem důležité podílet se na takto velkých projektech, jelikož pak výrazně stoupne jejich politická moc," dodal.
Generální ředitel EMH Keith Coughlan minulý týden novinářům řekl, že při těžbě by mohlo vzniknout asi 1000 pracovních míst a až 1600 v přidružených odvětvích. "Do téhle chvíle jsme investovali 12 milionů australských dolarů (téměř 210 milionů korun), a pokud začne těžba, bude to až 400 milionů amerických dolarů (8,8 miliardy korun)," uvedl Coughlan.
Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.