Češi nakupují více v diskontech, supermarkety ztrácejí

V Česku prudce roste obliba i počet diskontních prodejen, ve kterých loni pravidelně nakupovala již necelá polovina Čechů. Diskontní obchodní řetězce na tuzemském trhu pomocí nízkých cen a stále hustější sítě prodejen ubírají zákazníky především supermarketům, kterým se počet pravidelných zákazníků loni naopak snížil. Hypermarkety si v roce 2006 věrné zákazníky udržely. Vyplývá to z průzkumu společnosti The Nielsen Company.

Zástupkyně firmy Lucie Hrušová novinářům řekla, že loni v diskontech pravidelně nakupovalo 41 procent Čechů, což bylo meziročně o 17 procentních bodů více. Do supermarketů sice chodilo pravidelně nakupovat 75 procent tuzemských spotřebitelů, ve srovnání se rokem 2005 se ale jejich podíl snížil o čtyři procentní body. V hypermarketech v roce 2006 pravidelně nakupovalo 64 procent lidí, o bod více než v roce 2005.

Diskontní řetězce loni v Česku pokračovaly v rychlé expanzi, kterou zahájily později než sítě hypermarketů a supermarketů. Na tuzemském trhu v závěru loňského roku fungovalo 446 diskontních prodejen, kterých bylo ve srovnání s rokem 2005 o 40 více. Počet hypermarketů se loni v Česku zvýšil o 24 na 219 a supermarketů pouze o šest na 724.

V ČR tak na milion obyvatel připadlo v roce 2006 již 44 diskontních prodejen. Ze zemí střední Evropy byl tento ukazatel vyšší pouze v Maďarsku, kde loni činil 46. V Polsku bylo na milion obyvatel 40 a na Slovensku 14 diskontních prodejen.

Obliba diskontních prodejen je v Česku podle Hrušové nejvyšší ze zemí střední Evropy a poroste i v příštích letech. "Například v Maďarsku i přes nejhustší a stále rostoucí síť diskontů není vztah zákazníků k nim tak vřelý jak v ČR," uvedla. V Maďarsku, kde mají silné postavení tradiční obchody, totiž pravidelně nakupuje v diskontních prodejnách 33 procent lidí a na druhou stranu 39 procent Maďarů v těchto obchodech neplánuje nakupovat. V Česku se diskontům vyhýbá 25 procent zákazníků.

Češi v diskontech nakupují hlavně limonády, sušenky či čokoládu, méně pak drogistické zboží. "Diskontům se daří nabízet i kvalitní čerstvou zeleninu a ovoce a zákazníci to oceňují, protože 12 procent z nich sem pro toto zboží chodí nejčastěji," podotkla Hrušová.

Lidé míří do diskontních prodejen především kvůli nízkým cenám. Každý třetí zákazník si podle průzkumu The Nielsen Company totiž myslí, že diskonty nabízejí nejnižší ceny rychloobrátkového zboží. "Zákazníci v ČR mají podprahově zafixováno, že diskonty jsou nejlevnější, aniž by doopravdy znali ceny. Tento trend je zřetelný napříč celou Evropou," upozornila Hrušová.

Kvůli nástupu dravých diskontních prodejen se na ceny více zaměřují i ostatní velcí obchodníci, kteří navíc nyní míří do menších měst. Ta dosud byla doménou diskontů.

Rostoucí oblibu diskontních prodejen potvrzuje i loňský žebříček největších tuzemských obchodních řetězců, který sestavily společnost Incoma Research a časopis Moderní obchod. První místo s odhadovanými tržbami 43,5 miliardy korun patřilo německé skupině Schwarz, která v Česku provozuje síť hypermarketů Kaufland a diskontních prodejen Lidl. V roce 2005 byla druhým největším obchodníkem.

Skupina Schwarz na prvním místě vystřídala společnost Makro Cash&Carry, která loni s odhadovanými tržbami 38,3 miliardy korun skončila až na čtvrtém místě. O druhé a třetí pořadí se s tržbami 38,5 miliardy korun dělily obchodní řetězce Ahold a Tesco. V roce 2005 byl Ahold třetí a Tesco páté.

Foto: Petra Mášová