Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard korun, tato částka se v posledních letech přitom příliš nemění. Významný podíl stínových aktivit se týká malých hotovostních plateb, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. Uvádí to studie Stínová ekonomika v ČR, kterou představilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).
Za všechny peníze, které se ročně protočí v české stínové ekonomice, by se podle analýzy CETA mohlo vytvořit přes 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, podle kterých až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak prý dostávají reálný rozměr.
Stínovou ekonomiku CETA chápe jako součet úmyslně neregistrovaných a skrytých aktivit (skrytá ekonomika), nelicencovaných (trh s alkoholem a tabákem) a nelegálních činností (trh s drogami a prostituce) a samoobslužných aktivit (například přímý prodej zemědělských produktů, hlídání dětí sousedům). Příčinami jejich vzniku jsou v drtivé většině regulatorní opatření, které se subjekty snaží obcházet. Důvodem je ušetření nákladů spojených s legální živností (administrativa žádosti, podmínky výkonu živnosti) a vyhýbání daňové povinnosti.
"To však neznamená, že je stínová ekonomika neefektivní. Naopak stínová ekonomika je nesmírně efektivní, protože umožňuje lidem spontánní směnu bez státní regulace, tedy s nižšími náklady," uvedl ředitel výzkumu v CETA Aleš Rod. Neefektivní je stínová ekonomika hlavně z pohledu rozpočtového, chybějící daňové příjmy v prostředí neklesajících výdajů vytváří tlak na zvyšování daňové zátěže nebo další zadlužování, dodal.
Podle výpočtu metodou MIMIC dosahuje stínová ekonomika v ČR zhruba 15 procent hrubého domácího produktu a v posledních letech mírně klesá. "V Česku se na stínové ekonomice největší měrou podílí sektor stavebnictví a sektor velkoobchodu a maloobchodu (včetně opravy a údržby automobilů), aktivity jsou velmi důkladně skrývány také ve zpracovatelském průmyslu a v sektoru ubytování, stravování a pohostinství," tvrdí analytik CETA a spoluautor studie Jonáš Rais.
Podle uvedené studie činí v české ekonomice daňová mezera 22 procent teoretického výběru DPH. Velký problém je podle Roda i skrývání aktivit na trhu práce. "Podle odhadu Českého statistického úřadu zaměstnání nelegálně vykonává asi 200.000 lidí. Zajímavé jsou i informace o téměř desetině spotřeby alkoholu plynoucí ze stínové ekonomiky nebo více než tříprocentní podíl černého trhu s tabákem na celkové spotřebě," uvedl dále Rod.
Rozsah stínové ekonomiky ČR v rámci celé EU je však stále podprůměrný a za většinou států západní a severní Evropy stále zaostává. "Průměrný objem stínové ekonomiky v EU činí asi 18,6 procenta. Nejmenší relativní velikost generuje Rakousko (7,8 procenta HDP) a největší podíl stínových aktivit pozorujeme v Bulharsku (31 procent HDP)," upozornil Rod.
