Nejvíc hypermarketů má sever Moravy a Praha

V České republice na začátku letošního roku fungovalo 215 hypermarketů. Jejich počet se tak loni podle údajů společností Incoma Research a GfK Praha zvýšil o 12 procent. Pokud jde o velká nákupní centra, bylo jich v zemi 35 - a v budoucnu jich prý bude dynamicky přibývat.

Hypermarket je i v jedenáctitisícovém městě

Nejvíce hypermarketů je v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak nejmenší podíl na celkové ploše hypermarketů má Liberecký kraj.

František Diviš ze společnosti Incoma Research uvedl, že celková prodejní plocha hypermarketů na začátku letošního roku v Česku činila 1,06 milionu čtverečních metrů. "V přepočtu na obyvatele je to více než ve kterékoli jiné zemi střední a východní Evropy," upozornil Diviš. Podle něj bude expanze hypermarketů v Česku pokračovat.

Největší podíl na celkové ploše hypermarketů na začátku letošního roku zaujímal Moravskoslezský kraj. Připadalo na něj 15,7 procenta prodejní plochy těchto velkoprodejen. Druhá příčka patřila Praze (14,3 procenta) a třetí Ústeckému kraji (10,5 procenta). Naopak nejmenší podíl na celkové prodejní ploše hypermarketů zaujímal Liberecký kraj (2,8 procenta) a kraj Vysočina (3 procenta).

Na českém trhu po loňském odchodu obchodního řetězce Carrefour, jehož 11 tuzemských hypermarketů koupilo konkurenční Tesco, operuje již pouze pět hypermarketových řetězců - Tesco, Kaufland, Hypernova, Globus a Interspar. "Nejvíce prodejen provozuje Kaufland - 78. Kaufland je současně také hlavním nákupním místem šestiny českých domácností," uvedl Diviš.

Hypermarkety v Česku již delší dobu vedou tvrdou cenovou válku s diskontními prodejnami. Hypermarketové řetězce totiž své obchody otevírají ve stále menších městech a dostávají se tak do přímého střetu s obchody Lidl, Penny Market či Plus. Kvůli tvrdé konkurenci a cenovému souboji již z Česka od roku 2005 odešly obchodní řetězce Julius Meinl, Carrefour a Edeka. Stejný krok plánují i majitelé supermarketů Delvita.

"Hypermarketové řetězce posouvají hranici umístění svých prodejen do stále menších měst. Nejmenším městem s hypermarketem je v současné době Rychnov nad Kněžnou s méně než jedenácti tisíci obyvatel," podotkl Diviš.

Hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny měly loni v Česku již 72procentní podíl na trhu. Mezi zeměmi střední a východní Evropy tak ČR patřilo druhé místo za Rakouskem, kde podíl moderních obchodů činil 73 procent. Hlavní podíl na tuzemském trhu loni měly hypermarkety, a to 34 procent. Diskontním prodejnám patřil 21procentní podíl. Především tento formát ochodů vytlačuje supermarkety, na které připadlo pouze 14 procent trhu. Velkoobchodní prodejny typu cash&carry měly podíl tři procenta a zbývající část (28 procent) tvořil nezávislý maloobchod.

Deseti největším obchodním řetězcům v roce 2006 podle předběžných údajů analytické firmy Incoma Research a časopisu Moderní obchod vzrostly maloobchodní tržby meziročně o 32,9 miliardy na 261,3 miliardy korun. Loňské tempo růstu tržeb bylo rychlejší než v roce 2005, kdy desítka největších obchodníků zvýšila tržby zhruba o 13 miliard korun.

První místo na žebříčku největších obchodníků loni poprvé patřilo s odhadovanými tržbami 43,5 miliardy korun německé skupině Schwarz, která v Česku provozuje síť hypermarketů Kaufland a diskontních prodejen Lidl. V roce 2005 byla druhým největším obchodníkem.

Skupina Schwarz na prvním místě vystřídala společnost Makro Cash&Carry, která loni s tržbami 38,3 miliardy korun skončila až na čtvrtém místě. O druhé a třetí pořadí se s tržbami 38,5 miliardy korun dělily obchodní řetězce Ahold a Tesco. V roce 2005 byl Ahold třetí a Tesco páté.

Loni byl "oddechový čas" nákupních center

Expanze velkých nákupních center loni v Česku podle průzkumu společností Incoma Research a GfK Praha zpomalila, v následujících dvou letech by ale měla opět nabrat svižné tempo. Zatímco dříve nákupní střediska vyrůstala na okraji velkých měst, nyní se jejich výstavba bude více soustředit i na městská centra a menší sídelní útvary. Na konci loňského roku v Česku fungovalo 35 velkoplošných nákupních center s více než 50 nájemci.

František Diviš ze společnosti Incoma Research uvedl, že loni byla v Česku otevřena pouze dvě velká nákupní centra s více než 50 nájemci. "Trh nákupních center v roce 2006 zaznamenal určitou oddechovou fázi. Zmírnění expanze je však pouze dočasné, neboť v následujících dvou letech je možno čekávat další masový nárůst prodejních ploch tohoto tržního segmentu," uvedl Diviš.

Letos by se počet velkých nákupních center měl v Česku podle Diviše zvýšit z loňských 35 na zhruba 40. Nové nákupní komplexy přitom budou častěji vyrůstat v městských centrech a jejich okolí. "Expanze nákupních center se s úbytkem možností na největších trzích začíná posunovat do menších měst. V roce 2008 bude s největší pravděpodobností alespoň jedno nákupní centrum s více než 50 nájemci umístěno v každém z krajských měst," podotkl Diviš.

V Česku na konci roku 2006 fungovalo 230 nákupních komplexů s více než 5800 prodejnami a provozovnami služeb. Počet všech nákupních center se loni meziročně zvýšil o deset procent. Největší koncentrace nákupních center je v Praze, kde je soustředěno 30 procent všech nájemců. Druhá příčka patří Jihomoravskému kraji a třetí Moravskoslezskému kraji. Nejméně nákupních center je v kraji Vysočina.

Největší zastoupení mají v nákupních centrech prodejny s oděvy a módou, kterých na začátku letošního roku bylo 1316. S velkým odstupem následují obchody s obuví a koženým zbožím (445) a prodejny nabízející klenoty, hodinky a dárky (359). Hypermarketů bylo v nákupních centrech 215 a prodejen květin 219.

Zatímco ještě v roce 1996 v Česku podle údajů společnosti Incoma Research nebylo žádné velké nákupní centrum s více než 50 nájemci, v roce 2001 připadlo jedno na 1,8 milionu obyvatel. Loni připadalo jedno velké nákupní centrum na 350 tisíc obyvatel a v roce 2008 by tento ukazatel měl klesnout na 250 tisíc obyvatel.

Rychle rostoucí počet nákupních center má však nepříznivý vliv na jejich návštěvnost. Někteří z nájemců prodejen v tuzemských obchodních centrech si v poslední době začínají stěžovat, že zákazníků není tolik, kolik majitelé těchto center slibovali. Obchodníci kvůli tomu chtějí snížit nájem a první spory již musel řešit rozhodčí soud při Hospodářské komoře.

Foto: Robert Sedmík