Veřejní investoři v prvním čtvrtletí zadali stavebním firmám 1067 zakázek za 23,6 miliardy korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 68 procent, počet se zvýšil o necelou polovinu. Vyplývá to z údajů, které poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha. Tři zakázky překročily miliardovou hodnotu. Největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic se 4,2 miliardy korun.
"Výrazný meziroční nárůst je ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku. Očekávaný růst veřejné stavební poptávky musejí potvrdit až výsledky dalších měsíců. Data o vývoji vypsaných zakázek signalizují, že by letošní rok měl přinést pro stavebnictví nárůst veřejných zakázek a s tím spojený růst stavební produkce ve druhé polovině roku a zejména v roce 2018," uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavebnictví za první dva měsíce roku 2017 kleslo o 4,5 procenta. Inženýrské stavitelství propadlo dokonce o 26,8 procenta.
Hodnota zakázek na pozemní stavby v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla téměř dvojnásobně, na inženýrské stavby o necelých 60 procent. Průměrná velikost zakázky byla 22,1 milionu korun, o pětinu více než byl průměr za loňský rok.
V prvních třech měsících letošního roku veřejní investoři zadali tři zakázky s cenou nad miliardu korun. Šlo o rekonstrukci budovy Státní opery v Praze pro společnost Hochtief za 1,04 miliardy korun. Dále o modernizaci dálnice D1 v úseku Hořice - Koberovice pro firmy Eurovia a Colas za 1,02 miliardy korun a úseku D1 mezi Ostředkem a Šternovem pro sdružení Hochtief a Beton Technik za 1,01 miliardy korun. V celém loňském roce bylo miliardových zakázek sedm.
Veřejnou zakázku na stavební práce získalo v prvním čtvrtletí 478 firem. Největší objem patřil společnosti Hochtief, které veřejná správa zadala sedm zakázek za 1,43 miliardy korun. U dalších čtyř tendrů za 1,15 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.
Z regionálního pohledu zadala veřejná správa největší objem zakázek do Prahy (4,08 miliardy korun), následovaly Středočeský kraj (3,85 miliardy korun), Jihomoravský kraj (2,99 miliardy korun) a Vysočina (2,04 miliardy korun).
