Odmítáme vyšší daň na knihy, brání se nakladatelé

Spisovatelům a knihkupcům se nelíbí zamýšlené zvýšení daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent v případě knih, novin, časopisů a dalších kulturních potřeb. Tvrdí, že zvýšená daň by zhoršila podmínky vydávání a šíření literatury. Podle nich je v Evropě na tyto služby běžná pětiprocentní, či dokonce nulová daň. Zvýšení daně z přidané hodnoty je součástí návrhu vládní daňové reformy.

"Od DPH jsou knihy zcela osvobozeny ve Velké Británii, v Norsku, Irsku, Rumunsku a na Kypru, nižší než pětiprocentní daň je v Řecku, Itálii, Lucembursku, Španělsku a Švýcarsku," uvádí se ve společném prohlášení Obce spisovatelů, Svazu českých knihkupců a nakladatelů a vedení Národní knihovny.

Menší daňové zvýhodnění knih, než jaké by přinesl realizovaný návrh daňové reformy, má podle nich v celé Evropě kromě Švýcarska, kde jsou však knihy zatíženy DPH ve výši pouhých 2,4 procenta, a Dánska pouze pětice postkomunistických zemí: Bělorusko, Albánie, Bulharsko, Slovensko a Ukrajina.

O zdanění knih se vedl spor již na počátku 90. let. Tehdy se prosadila pětiprocentní daň, která podle autorů prohlášení chrání kulturu. "Tržní podmínky neohrožují rozvoj a vydávání literatury, ovšem za podmínky, že kniha není považována za pouhé zboží, ale je státem i soukromými institucemi ochraňována a podporována jako kulturní statek," uvádějí.

Dodávají, že zvýšení DPH na devět procent tuto rovnováhu může narušit. Vyšší DPH podle autorů prohlášení ovlivní cenu knih, čímž ztíží jejich dostupnost i v knihovnách, neboť většina knihoven své fondy doplňuje nákupem. Nakladatelům ztíží zejména vydávání nízkonákladových knih. Ohrozí existenci knihkupectví zejména v malých městech a obcích. "Jsme proto přesvědčeni, že zvýšení DPH z knih míří proti rozvoji národní literatury a vzdělanosti," uvádějí.

Do konečné ceny knihy se však promítá i řada dalších faktorů než jen daň z přidané hodnoty.

Foto: archiv Týdne