Škrty výjimek rozpočtu příliš nepomohou

Výpočty ministerstva financí údajně ukázaly, že návrhy poslanců ODS na změny v daňové části reformy by způsobily takový výpadek příjmů, který by nestačily pokrýt škrty různých výjimek a odečitatelných položek. Bylo by tedy možná nutné víc zvýšit spodní sazbu DPH, v níž jsou například potraviny či léky. Údajný propočet ministerstva, který vyčísluje rozpočtové důsledky návrhů poslanců ODS, zveřejnil server Česká média. Informace z těchto materiálů potvrdil i jeden z politiků, kteří jsou s nimi obeznámeni.

Daňová skupina uvnitř ODS chce mimo jiné přiblížit zdanění fyzických osob co nejvíce devatenácti procentům. Dosavadní vládní návrh počítá u zaměstnanců s patnáctiprocentní sazbou, ovšem ze superhrubé mzdy, tedy mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele na pojistné. Skutečné zdanění by v takovém případě činilo zhruba 23 procent. Zatímco vládní návrh chce firmám snížit daně na 19 procent od roku 2010, poslanci ODS navrhují tuto sazbu již od příštího roku.

To, že výraznější snížení daní z příjmů by mohla kompenzovat vyšší dolní sazba daně z přidané hodnoty, uvedla již dříve Mladá fronta Dnes (MfD). Zatímco základní sazba DPH by se podle materiálu ještě o jedno procento snížila, a klesla by tedy na 18 procent, zvýhodněná sazba by stoupla na 11, 12 nebo 13 procent. Původní vládní návrh přitom počítá se sazbami DPH 19 a devět procent.

Nyní činí dolní sazba DPH pět procent. Spadají do ní například potraviny, léky, městská hromadná doprava, bydlení a teplo. Zvyšování spodní sazby DPH tedy vyvolává i tlak na růst cen těchto položek.

Z materiálu ministerstva financí například vyplývá, že pokud by firmám od příštího roku klesla sazba daně na 19 procent, znamenalo by to podle hotovostního principu v roce 2009 propad příjmů rozpočtu o 27 miliard korun. Pokud by od příštího roku klesla sazba na 20 procent, propadly by se příjmy státu v roce následujícím o 18 miliard.

Snížení horní sazby daně z přidané hodnoty na 18 procent a současné zvýšení nižší sazby na 13 procent by ve srovnání s vládní variantou vyneslo navíc přes 15 miliard korun. Pokud by snížená sazba vzrostla na 11 procent, vyneslo by to navíc jen 2,1 miliardy, vyplývá z materiálu ministerstva financí.

Ilustrační foto: archiv Týdne