Šrotovné zřejmě v Česku nebude. Sociální demokraté nyní jeho zavedení vzhledem ke stabilizaci poptávky po autech nedoporučují, v budoucnu by se ovšem k jeho prosazování mohli vrátit.
V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. ČSSD dosud zavedení šrotovného prosazovala.
Šrotovné bylo podle Sobotky vždycky jen nástrojem k překonání prudkého poklesu odbytu aut. "My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka.
ČTĚTE TAKÉ: ČSSD hodlá vyvolat debatu o protiraketovém štítu
ČSSD kývla na Füleho, jen ať do Bruselu nejde Topolánek
Poslanecká sněmovna v září přehlasovala prezidentské veto sociálnědemokratického zákona, který v Česku zavedení šrotovného umožňuje. O jeho spuštění má rozhodovat vláda. Schválení zákona přivítali zástupci automobilového průmyslu, podle analytiků by opatření mělo negativní ekonomický dopad a nelze ho ekonomicky obhájit.
Podle Sobotky se sociální demokraté případného zavedení šrotovného do budoucna zcela nezříkají. Vlády několika evropských zemí letos zavedly takzvané šrotovné, neboli program podpory prodeje nových vozů. Ten spočívá v tom, že lidé mohou dostat státní příspěvek na nákup vybraných vozů, pokud nechají svůj starý vůz sešrotovat. Na vyhodnocování výsledků nejen šrotovného, ale i jiných stimulačních opatření v Evropské unii, je podle Sobotky ještě brzy.
"Politika národních vlád nebyla ze strany Evropy příliš koordinována," připomněl a jako příklad zmínil právě šrotovací prémii, kterou některé vlády zavedly, jiné nikoliv. Bývalý ministr financí a spoluzakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek v Moravcově pořadu uvedl, že k nalévání státních peněz do evropských ekonomik je dlouhodobě zdrženlivý. "V dlouhodobém horizontu to nemohlo mít žádné pozitivní výsledky," řekl. Přesto ocenil určitý stabilizační efekt podpor. "Pomohlo to, byť za drahé peníze, ty dopady rozložit v čase," doplnil s tím, že rozložení dopadů omezilo "společenská pnutí".
Ve čtvrtek uplyne rok od doby, kdy Evropská komise schválila finanční podporu členským zemím ve výši 200 miliard eur (zhruba 5,2 bilionu korun). Podle analytiků oslovených ČTK evropským ekonomikám finanční injekce pomohla a zabránila hlubší hospodářské recesi. Podle některých ekonomů ovšem stále hrozí riziko, že se kvůli státním zásahům trhy očistily jen zčásti a řada problémů přetrvá.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
