Někteří majitelé domů s regulovaným nájemným mají kvůli nucenému omezení vlastnického práva nárok na specifickou formu náhrady od státu. O náhradě, jež nemá přímou oporu v zákonech, musejí české soudy rozhodovat podle okolností jednotlivých případů.
Uvedl to Ústavní soud v důležitém sjednocujícím plenárním stanovisku, o němž informoval mluvčí soudu Michal Spáčil.
Soud nijak nepředjímá výši náhrad. Stanovisko se týká jen případů, v nichž už majitelé podali žalobu proti státu. Stanovisko podle Spáčila také dopadá jen na období před vydáním klíčového nálezu ÚS ohledně regulovaného nájemného v roce 2005. Tímto nálezem získali majitelé domů možnost zažalovat nájemníka u soudu o jednostranné zvýšení nájemného.
ČTĚTE TAKÉ: Sněmovna schválila prodloužení deregulace nájemného
Představitelé majitelů domů rozhodnutí ÚS přivítali. "Je to jen o dodržování lidských práv a ústavy," řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Klíčové však podle něj bude rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Odškodnění se u něj za regulaci nájemného domáhá kolem 4800 tuzemských majitelů domů.
ČTĚTE TAKÉ: Deregulace nájemného se prodlouží do roku 2012
Místopředseda Sdružení nájemníků ČR naopak vyzdvihl, že soudci musejí podle ÚS posuzovat každý případ jen v souvislosti s jeho konkrétní historií. "Není to žádné plošné rozhodnutí," sdělil.
ČTĚTE TAKÉ: Nájmy budou muset růst i po deregulaci
Dlouhodobá nečinnost zákonodárců, kteří nepřijali odpovídající zákonnou úpravu, podle ústavních soudců omezila vlastnické právo majitelů domů s regulovaným nájemným. Na tento problém podle ÚS nedopadá zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost je totiž spíše politická.
Připadá však v úvahu náhrada za omezení vlastnického práva. Soudci upozornili, že nárok na náhradu nemusejí mít všichni majitelé a že výše náhrady nemusí být identická s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným. Celé obsáhlé a složité stanovisko je k dispozici na webových stránkách soudu.
Ve stejném stanovisku ústavní soudci také uvedli, že soudy mohou na návrh majitele domu jednostranně zvýšit nájemné jen za období od podání žaloby do 1. ledna 2007, kdy vystoupila v platnost nová právní úprava. Z některých starších nálezů Ústavního soudu přitom vyplývalo, že soudy mohou počáteční hranici prolomit a stanovit zvýšené nájemné zpětně.
Foto: Lucie Pařízková, Jan Schejbal
