Zájem Německa o kámen upadl. V Česku však jde na odbyt

Společnost Granit Lipnice omezila vývoz žulových dlažebních kostek do Německa, protože tam kvůli hospodářské krizi klesl jejich odbyt i o více než polovinu. Tento propad ale z větší části nahrazuje stoupající prodej v Česku. Mimo jiné přibývá radnic, které nechávají předláždit náměstí či pěší zóny, a to hlavně díky evropským dotacím.

Granit Lipnice těží a zpracovává kámen. Vyrábí i dlažební desky, schody či obklady do budov. "Na českých trzích žádný propad necítíme, spíš obráceně. Teď v sezoně jedeme naplno na tři směny, abychom stíhali výrobu," popsal ředitel podniku Zdeněk Knedla. Kvůli tuzemské poptávce firma v tomto roce přijala deset lidí, nyní má 190 zaměstnanců.

Granit Lipnice

Společnost funguje už 11 let. Nejprve navázala na těžbu a zpracování žuly v Lipnici a zaměstnávala 75 lidí. Teď provozuje pět lomů - tři na těžbu žuly v kraji Vysočina a dva pískovcové na severu Čech. Má dva zpracovatelské závody, v nichž se používají i počítačově řízené stroje. Roční obrat podniku od jeho vzniku stoupl pětkrát na loňských asi 150 milionů korun.

Dlažebních kostek se v podniku ročně vyrábělo i 26 tisíc tun, většina pro německé odběratele. Letošní výroba se bude pohybovat do 24 tisíc tun. Lipnického zpracovatele žul a pískovců zatím nepoškozuje ani útlum v českém stavebnictví. "To je dáno setrvačností - jako kameníci se účastníme staveb, až když se dodělávají," vysvětlil ředitel. Podotkl, že je ale otázka, jaký bude pro firmu příští rok.

Dlažební kostky už nejsou "in"

Výroba kostek teď podle Knedly spíš ustupuje, převažuje produkce z kamenných desek. Boom ve výrobě kostek v Česku nastal zkraje 90. let minulého století, a to kvůli poptávce ze zahraničí. Někteří lidé prý považovali takový export za drancování lomů. Podle Knedly se ale na kostky zpracovává materiál, který předtím končil jako odpad na haldách.

ČTĚTE TAKÉ: Český průmysl propadl o pětinu. Situace se nelepší
                        Češi se bojí krize a nechtějí přijít o místo

"Většina ložisek kamene v republice je hodně tektonicky porušena, výtěžnost bloků vhodných pro řezání na desky je poměrně malá - použít se dá maximálně deset až 20 procent těžené suroviny," vysvětlil ředitel.

A zase Čína

V Lipnici se žula těží po staletí. Největší rozmach nastal mezi světovými válkami, kdy v tamních lomech během sezony pracovalo i dva tisíce kameníků. Pak byl ale kámen ze staveb vytlačován betonem. V nynějším povoleném dobývacím prostoru u Lipnice jsou zásoby žuly ještě asi na půl století. Podle Knedly však podmínky pro kamenickou výrobu v celé Evropě kazí levné dovozy méně kvalitního kamene z Číny.

Foto: ČTK a Jan Schejbal