Nový systém
Státní pokladna přijde na dvě miliardy, provoz bude stát stamiliony

Hlavní část projektu Státní pokladny přijde na zhruba 2,146 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. To je o zhruba 95 milionů méně, než byly předchozí odhady. Další stamiliony stát zaplatí na ročním provozu tohoto systému, který má umožnit detailní sledování hospodaření státních organizací.

Vyplývá to z podepsané dohody ministerstva financí s dodavatelskou společností IBM, o které na zasedání sněmovního kontrolního výboru informoval ministr financí Miroslav Kalousek a jeho náměstek Zdeněk Zajíček.

Systém Státní pokladny má zpoždění, původně v něm měl být připraven už letošní státní rozpočet. Podle Kalouska se v projektu bude chystat až rozpočet pro rok 2013. Už letos na podzim ale budou první státní úřady využívat systém v platebním styku, nejdříve ministerstvo financí a úřad vlády, do konce roku například také ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví. Pak se bude dál rozšiřovat.

Obě strany zároveň ke smlouvě uzavřely dodatek, který podle ministerstva financí posiluje pozici státu v autorských a licenčních právech. Kalousek členy výboru ujistil, že cena za jádro systému je konečná a bude moci vzrůst nejvýše o 50 milionů korun, a to v případě, že si stát objedná další funkce, jako je například rozpočtové provizorium nebo sestavování dvou rozpočtů zároveň.

Roční provoz systému Státní pokladny vyjde podle Zajíčka na 200 milionů korun za aplikační podporu, 59 milionů korun za licence a 174 milionů korun za provoz datového centra ve Státní tiskárně cenin. Částky jsou bez DPH. Stát bude moci celý systém používat a měnit i prostřednictvím jiného dodavatele, podotkl náměstek.

Poslanci z kontrolního výboru měli navzdory představenému novému dodatku ke smlouvě o fungování systému pochyby. Poukazovali například na to, že stát už nyní platí asi za 6000 licencí a využívá jich 2100.

Členové výboru si na ministerstvu financí vymínili, aby jim pravidelně předkládalo zprávy o postupu projektu a nákladech. Neprošlo naopak usnesení, v němž měl kontrolní výbor vyjádřit "znepokojení nad dosavadním průběhem projektu". Podle Kalouska už ke znepokojení není důvod. Vzhledem ke zpoždění projektu byly prý dvě možnosti; rozvázat smlouvu a vystavit se arbitráži, nebo hledat novou dohodu, což se nakonec podařilo.