Mezinárodní měnový fond by mohl už brzy získat až 400 miliard dolarů na boj s dluhovou krizí v eurozóně. Podle diplomatických zdrojů se na tom už téměř dohodli zástupci dvaceti nejdůležitějších ekonomik světa ze skupiny G-20.
Evropská dluhová krize je největším rizikem pro světovou ekonomiku, shodli se na včerejší noční schůzce zástupci zemí ze skupiny G-20. Zároveň se podle diplomatických zdrojů, které nechtěly být jmenovány, dohodli, že na podporu boje s evropskými dluhy pošlou Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) 400 miliard dolarů. Kapacita MMF pro nouzové úvěry vládám se tím zdvojnásobí. Nicméně přislíbená částka je o 200 miliard dolarů nižší, než o co žádala šéfka MMF Christine Lagardeová, upozorňuje agentura Bloomberg.
Vyjednávání o navýšení úvěrové kapacity MMF trvala pět měsíců. Země eurozóny už dříve rozhodly o příspěvku ve výši 200 miliard dolarů. Japonsko hodlá přispět 60 miliardami dolarů. Česká republika pošle zhruba 2 miliardy dolarů. Ostatní velké světové ekonomiky však dosud váhaly. Tvrdily, že MMF má peněz dost a své problémy si musí Evropa vyřešit sama. Například tím, že zvýší objem peněz ve svých vlastních záchranných fondech. Eurozóna se proto před měsícem dohodla, že svou záchrannou kapacitu navýší na 800 miliard eur.
Skeptici ovšem tvrdí, že ani dodatečných 400 miliard dolarů v pokladně MMF eurozónu nezachrání, pokud by pomoc potřebovaly Španělsko či Itálie. Na jejich záchranu nebudou stačit ani peníze, které má MMF, ani prostředky, které má k dispozici eurozóna. Ministři financí G-20 proto zopakovali tezi, že ozdravení evropských ekonomik je plně v rukách tamních vlád.
