Jak Geithner testoval banky

Americký ministr financí Timothy Geithner ve svém sloupku pro New York Times vysvětluje podstatu a význam takzvaných stresových testů, kterými v posledních týdnech prošlo devatenáct největších amerických bank. Označuje je za významný krok na cestě k nápravě poničeného finančního systému a následnému nastartování ekonomického růstu.

Od začátku vlády administrativy prezidenta Baracka Obamy, píše Geithner, se důvěra v americký bankovní systém těší velmi nízké důvěře občanů i investorů. Z důvodu obav investorů z budoucích ztrát a bilanční neprůhlednosti nejsou banky schopny navyšovat svůj kapitál a půjčovat si bez vládních záruk.

Důsledkem tohoto stavu je zadržování půjček a vysychání úvěrových kanálů, což sráží ekonomiku do současné recese. Právě proti tomuto chceme zátěžovým testem bojovat, tvrdí Geithner a shrnuje společný postup svého úřadu, Federální pojišťovny vkladů (Federal Deposit Insurance Corporation), Fedu a Úřadu dohledu nad měnou (Office of the Comptroller of the Currency).

ČTĚTE TAKÉ: Americký bankovní megatest: spása nebo hřebík do rakve?
                        Bankovní test: Bank of America potřebuje 34 miliard dolarů

Princip testu spočívá v odborném odhadu potenciálních budoucích ztrát finančních institucí v příštích dvou letech a konzervativním odhadu jejich potenciálních ztrát v průběhu stejného období. Výsledky odhadů jsou poté vyhodnoceny v kontextu minimálních kapitálových požadavků za účelem posouzení, zda banky mají dostatek zdrojů na krytí budoucích ztrát.

Nahrazení nejistoty transparentností

Takovéto nahrazení nejistoty transparentností by mělo do bankovního systému přinést soukromý kapitál. Investoři totiž budou mít lepší informace o finančním zdraví bank na základě nichž se budou moci rozhodovat. Nový kapitál bude moci být využit na splácení půjček poskytnutých vládou a poskytování nových půjček klientům.

Dalším cílem testu je oddělit "zrno od plev", tedy určit konkrétní banky, které budou potřebovat dodatečný kapitál. Ty budou mít v následujícím půlroce prostor nabýt ho prostřednictví emise běžných akcií či takzvanou konverzí preferenčních akcií na akcie běžné. Pokud se jim přesto nepodaří kapitál navýšit na požadovanou výši, budou moci požádat o další vládní pomoc.

Celá akce má podle Geithnera přinést stabilizaci finančního sektoru a rozpumpovat zamrzlý trh s úvěry. V dlouhodobém horizontu pak má přispět k omezení vládního vlivu v bankách, které jí budou moci vložené prostředky navrátit. Tento proces však podle něj potrvá roky a není jisté, jak dopadne.   

Foto: Reuters, ČTK/AP