Evropská centrální banka bojuje jako vlk! Bojuje za to, aby Evropa nespadla do recese a do deflace. S meziročním růstem HDP ve 2. čtvrtletí 0,2 procenta a červencovou inflací 0,4 procenta nemá ani k jednomu daleko. A to je problém. Evropská centrální banka (ECB) musí konat a ve čtvrtek poprvé oznámila podrobnější detaily.
Velkým překvapením bylo snížení sazeb na technické minimum 0,05 procenta z původních 0,15 procenta. Ne že by toto opatření mělo nějak významně přímo podpořit úvěrový trh v Evropě, ale jeden přímý dopad by přece jen mělo mít. Komerční banky už nemohou čekat na další snižování sazeb a Evropská centrální banka je tímto krokem motivovala k tomu, aby si v rámci programu levných půjček TLTRO půjčili od ECB již nyní a nenechávali to na dobu, až budou peníze ještě levnější. Nebudou. Cesta dolů už není. To ostatně veřejně několikrát zopakoval i prezident ECB Mario Draghi.
Kromě změny úrokových sazeb však Draghi poprvé obšírně hovořil o kvantitativním uvolňování. V USA už proběhla tři kola této formy podpory ekonomiky, v Evropě se chystá první. Zatím není jasný objem, ale je více než pravděpodobné, že to budou řádově stovky miliard EUR. To znamená, že ECB bude postupně v průběhu tří let nakupovat od bank cenné papíry, které jsou navázané na půjčky či hypotéky. To by mělo komerční banky motivovat k tomu, aby více půjčovaly firmám a lidem, ti aby více utráceli a podporovali tak HDP i inflaci. To je ten ideální scénář.
Realita však může být komplikovanější. Jak ECB zajistí, že banky peníze "pošlou" do reálné ekonomiky a nenechají si je na účtech či jako depozitum u ECB? Jak ECB zjistí, že nakupované cenné papíry budou kvalitní (jak říká Draghi)? Jak ECB zajistí, že se neroztrhne s podobnými cennými papíry pytel v očekávání, že je ECB bude nakupovat? Otázek je více než dost, nicméně jedno je jasné. ECB musí něco udělat a i přes mnoho otazníků je právě kvantitativní uvolňování krok správným směrem.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
