Polsko kvůli dluhové krizi v Řecku zřejmě ještě víc odsune plány na zavedení eura. Řekl to dnes místopředseda polské centrální banky Witold Koziński. Varšava už dříve konkrétní termín zrušila kvůli globální krizi. Koziński nechtěl konkretizovat, kdy se Polsko může k eurozóně připojit, ale nakonec prý do ní vstoupí.
"Je jasné, že zavedení eura v Polsku se odkládá. Také kvůli událostem v Řecku," řekl Koziński ve vysílání televizní stanice TVN CNBC. "Nakonec ale k tomu dojde," dodal bankéř. Analytici podle agentury Reuters v současné době předpokládají, že Polsko by mohlo do eurozóny vstoupit asi kolem roku 2015.
ČTĚTE TAKÉ: Řekové se dál bouří. Tři lidé uhořeli v bance
Polsko má největší ekonomiku z nových členských zemí Evropské unie. Varšava ještě v roce 2008 odhadovala, že země by mohla začít používat euro v roce 2012, ale když udeřila globální krize, Varšava pevné datum vstupu do eurozóny zrušila. Krize nepříznivě zasáhla ekonomiku, ačkoliv Polsko je v EU jedinou zemí, jejíž ekonomika loni neklesla.
Polsko a s ním i další země střední a východní Evropy pociťují dopady řecké krize. Situaci v posledních dnech zhoršuje i to, že zástupci eurozóny varovali před rozšířením krize i na další země v Evropě, pokud se problémy v Řecku nepodaří rychle vyřešit.
Kurz polského zlotého od začátku týdne vůči euru oslabil o 4,5 procenta, proti dolaru je polská měna slabší dokonce o zhruba 8,8 procenta. Dobře na tom nejsou ani další měny v regionu, českou korunu nevyjímaje.
ČTĚTE TAKÉ: Řecko bude v recesi nejméně tři roky, odhaduje Brusel
Řecko se dohodlo s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem na čerpání pomoci, která má v příštích třech letech dosáhnout kolem 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Už teď se však ozývají hlasy, že ani taková částka by nemusela stačit. Řecko má do 19. května splatné závazky za zhruba 8,5 miliardy eur, ale jeho celkový dluh dosahuje asi 300 miliard eur.
S poskytnutím finanční pomoci Řecku je ze strany Atén spojena dlouhá řada ústupků, především v oblasti rozpočtových škrtů a další fiskální střídmosti. Proti dalšímu šetření, které zahrnuje i snižování platů a růst daňové zátěže, se v ulicích Atén mohutně protestuje. Ve středu už zahynuli v souvislosti s protesty tři lidé.
Foto: Lucie Pařízková
