Analytici na Wall Street nyní zrovna nemají na růžích ustláno. S hypoteční krizí a jejími bolavými následky si stále více investorů uvědomuje to, co ti nejbystřejší vědí už dlouho: analytici jsou k ničemu.
Pro třetí čtvrtletí loňského roku se 1800 analytiků „statisticky usneslo", že růst zisků obchodovaných firem bude o 8,2 procentního bodu vyšší, než kolik následně činila realita. Pro čtvrté čtvrtletí analytici nadhodnotili zisky o 33,5 procentního bodu - tak výrazně se v historii dosud nikdy „nesekli".
„Není se co divit, že investoři už prostě analytikům nevěří," postěžovala si agentuře Bloomberg Liz Ann Sondersová, šéfka investičních strategií ve společnosti Charles Schwab.
Analytici „vás svedou i z útesu", varuje Richard Weiss, investiční šéf City National Bank, před slepou odevzdaností analytickým doporučením.
Mnoho vědeckých rozborů prokázalo, že analytici trpí - zřejmě úmyslně - tím, co ekonomové označují za „optimistické vychýlení": jejich hlavním úkolem je rozsévat na trzích pokud možno co nejoptimističtější náladu a povzbuzovat tím obchodování (i za tu cenu, že se jejich přehnaně rozjívené predikce v realitě nenaplní - finanční trhy jsou tak komplexní, že se lze vždy na něco vymluvit).
Optimismus si analytici uchovávají i nyní. Tvrdí, že co se zisků amerických firem týče, bude letošní rok nejvydařenější v historii, index Standard & Poor's 500 prý vzroste o 10,7 procenta. Už dokonce i šéf Fedu Ben Bernanke přitom připustil, že americká ekonomika může upadnout do recese a banky již, jak se odhaduje, odepsaly nevídaných 232 miliard dolarů.
Nad analytiky se patrně nikdy takto mračna nestahovala, i když už za sebou mají několik temných chvilek. V roce 2002 například firmy z Wall Street zaplatily 1,4 miliardy dolarů na pokutách poté, co vyšetřovatelé shledali, že analytici upravovali (optimistickým směrem, samozřejmě) výzkumné studie v době technologické bubliny konce devadesátých let, čímž samozřejmě bublinu výrazně přifoukli.
Foto: archiv
