Třetina Čechů (37 procent) netuší, jak funguje družstevní bydlení. Vyplývá to z aktuálního průzkumu pro Stavební bytové družstvo Stavbař, které kvůli zvýšení povědomí o tomto typu bydlení zřídilo speciální portál druzstevnivystavba.cz.
"Chceme lidem jednoduše vysvětlit, jak funguje družstevní bydlení a jaká jsou jeho pozitiva," poznamenal předseda SBD Stavbař František Sojka a dodal, že na webu se návštěvníci například dozvědí i rady, jak družstevní byt financovat.
Družstevní bydlení je totiž podle Sojky v ČR stále oblíbené, lidé ho prý volí jako alternativu hypoték. "Družstevní bydlení je vhodné zrovna pro ty, kteří nemají dostatek prostředků na získání hypotéky. Nikomu totiž nemusíte složitě dokazovat své příjmy," poznamenal Sojka.
Potvrdily to i výsledky průzkumu mezi lidmi, kteří v nejbližších letech plánují pořídit vlastní nemovitost. Více než polovina dotazovaných, kteří měli o družstevní výstavbě dostatek znalostí, ji viděla jako dostupnější možnost bydlení pro lidi, kteří nedosáhnou na hypotéku. Třetina dotazovaných pak označila družstevní výstavbu za levnější a více než 28 procent respondentů ji vnímalo jako důvěryhodnější v porovnání s novostavbami developerů.
Zájemci o byt se stávají členy družstva tím, že uhradí základní členský vklad, jenž se pohybuje v rozmezí 25 až 35 procent celkové ceny bytu. "V některých lokalitách si tak můžete pořídit třípokojový byt i za několik set tisíc," podotkl Sojka s tím, že zbylou část ceny bytu splácí členové družstvu po dobu následujících 20 až 25 let ve formě nájemného. "Výše nájemného v nových družstevních bytech je srovnatelná či dokonce mírně levnější než tržní nájemné bytů v okolí," vyzdvihl další výhodu družstevního bydlení Sojka.
Výhodou družstevního bydlení je podle něj také jeho flexibilita. Převod členského podílu v družstvu je totiž velmi rychlý a obejde se bez obíhání úřadů. Převod členských práv a povinností navíc nepodléhá dani z nabytí nemovitosti.
Družstevní bydlení má v ČR dlouholetou tradici, první zmínky o něm se datují do 19. století. Velký boom družstev nastal v období první republiky a poté v padesátých letech minulého století. V osmdesátých a devadesátých letech pak tvořily družstevní byty až 40 procent nově postavených panelových domů. Pak došlo ke krátkému útlumu, který oživila až privatizace bytového fondu měst a převod těchto bytů do osobního vlastnictví. V současnosti v ČR působí několik stovek bytových družstev, s výstavbou družstevních bytů v posledních letech opět začínají i někteří developeři.
