29. ŘÍJEN 1918: Španělská chřipka, prapory a básně
29.10.2008 14:25 Seriál
Devětadvacátý říjen 1918 připadl na úterý. V zemi se rychle šířila nebezpečná španělská chřipka. Vojenští zběhové pochodovali Prahou pod vlastní standartou. V Praze, Pardubicích či Brně lidé nadšeně slavili druhý den existence samostatného Československa. V Liberci, Chebu či Teplicích se českým Němcům vyhlášení nového státu vůbec nelíbilo a rozhodli se oznámit vznik vlastní samostatné provincie.
Převrat jako velký ples
Druhý den státního převratu se vyznačoval nesmírnou euforií. Novináři chrlili vzletná slova, vyhlášení republiky považovali „za svátek všech svátků, jediný ples a nekonečný jásot všech věrných Čechů pozdravujících osvobození vlasti". Situaci v Praze líčily Lidové noviny: „Praha, 29./10. Dnešní den v Praze byl opravdovým historickým svátkem českého národa. Všecka práce stála, lid byl v radostné náladě." Už o půl osmé ráno byly ulice „naplněny pestrým davem obyvatel všech tříd, stavů, stáří a obojího pohlaví".
Kromě národních zástav všude vlály prapory anglické a americké. Národní výbor začal přebírat úřady, policejní místodržitelství, vrchní zemský soud, státní zastupitelství i vojenské velení. Vojsko se ten den sešlo v Praze na Žofíně, kromě českých vojáků rakouské armády přišli i náhle svobodní italští a ruští zajatci a dokonce zběhové, kteří napochodovali pod vlastní standartou. „Zástupce Národního výboru poslanec Stříbrný přijal od vojáků slib podáním ruky, že zachovají vzorný pořádek."
Mahen napsal báseň
Národními vlajkami bylo už od rána vyzdobeno i Brno. „Odnikud nebyl dán pokyn k ozdobě domů a oken, jak tomu bývalo dříve, a hle, v úterý ráno procházeli jsme Brnem proměněným a radostným," trochu se podivovaly Lidové noviny. Večer byla na programu brněnského Národního divadla Dvořákova Rusalka. Představení začalo hymnou Kde domov můj a autorskou recitací Jiřího Mahena, který už stačil revoluci oslavit novou básní, v níž bylo mimo jiné řečeno, že „my z těl svých hradbu postavíme / od Krušných hor pod Kriváň".
Jenže zrovna v Krušných horách si čeští Němci novou republiku vůbec nepřáli. Na pohraničním území od Chebu po Orlické hory byla v úterý vyhlášená na Československu nezávislá provincie Deutschböhmen s hlavním městem v Liberci, která měla v budoucnu formálně podléhat Vídni a takzvanému Německému Rakousku. Zato německá menšina v Brně byla pacifikována. „Němci brněnští poznali konečně a na vždycky svoji malomoc," napsaly Lidové noviny. „Budeme k nim spravedliví, ale musí se chovat jako občané druhého jazyka v českém státě."
Šest obětí v jediný den
Republikou se šířila epidemie španělské chřipky, před kterou Lidové noviny vážně varovaly: „Epidemie, která se nyní Evropou od západu na východ šíří, jest jednou z nejpovážlivějších, s kterými jsme měli v této válce co dělati." Noviny upozorňovaly, že nemoc, kterou lékařská věda zatím neumí zastavit, postihuje v západní Evropě celé rodiny i vesnice. Jako aktuální domácí příklad většího množství nakažených je uváděn moravský Vyškov. „Vyškovské noviny sdělují, že se tam tento týden konalo v jediný den šest pohřbů obětí španělské chřipky."
Z vesnické kroniky
O pražském převratu už v úterý 29. října 1918 dostala nějakou zvěst prakticky každá vesnička zemí někdejší Koruny české. „29. října 1918 při svatbě najímá pan František Kaštovský hudbu, prochází zástupy a množství s praporem včele, prochází celou ves a zpívá vlastenecké písně. Radost u velkých i malých, konec vojny. Do vsi první zvěst z Opavy přinesl poddůstojník Onderka z Kyjovic, jedoucí na kole. Školní vyučování na znamení radosti již v 11 hodin skončeno, dětem oznámeno, že je mír, konec vojny, začátek nové šťastné budoucnosti ve svobodné říši," popsala vznik republiky kronika slezské vesničky Suché Lazce na Opavsku.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.