Dříve se Teplicím přezdívalo malá Paříž, v uplynulých letech je lidé překřtili na arabskou baštu Čech. Do lázní totiž přijížděly davy z Blízkého východu. To se za poslední dva roky změnilo. Státy jako Kuvajt přestaly svým občanům podobné zájezdy dotovat. Xenofobie ale z města nevymizela.
Je krátce po poledni, šanovský park je prázdný, jen bezdomovec Karel sedí na své oblíbené lavičce pod kaštanem, pije víno a pouští si nahlas rádio. Po chvíli k němu přichází rodina muslimů - žena v hidžábu s manželem a postiženým synem na vozíku. Chvíli vedle bezdomovce sedí, prohodí pár slov, dají mu svačinu a odcházejí směrem k novobarokním kamenným lázním.
"Míň jich tady teda určitě není," odpovídá krátce poté pan Karel na dotaz, jestli si jako zkušený pozorovatel parku všiml, že v Teplicích muslimů ubylo. "Počkejte, až se setmí. To je jejich hodina! Jsou tady všude, sedávají na zemi," dodává znechuceně. To se ale plete. Ještě před dvěma lety arabské rodiny zabraly skoro každý volný kousek trávy, my jich během své návštěvy napočítali jen pár.
Právě vyhlášené arabské piknikové dýchánky v Šanově před lety mnoha obyvatelům hnuly žlučí. Lidé se rozčilovali, že hosté po sobě neuklízejí, radikální protiislámské spolky proti nim pořádaly pochody, v čele s Tomiem Okamurou hromadně venčily psy a dodnes svolávají akce, během nichž pojídají vepřové maso. A to přímo v šanovském parku, kde je návštěvníků ze zahraničí nejvíce, protože je obklopen několika lázeňskými domy. Většina takových akcí je dopředu ohlášena na sociálních sítích. Lázeňské domy proto své hosty upozorňují, co se bude dít. Mnozí muslimové se Šanovu raději vyhnou.
Výhrůžky a pistole
Jedna z muslimek ale na konci července během sešlosti "pojídání čuníka" parkem přece jen procházela a vyhrocená situace na sebe nenechala dlouho čekat. Účastníci protestu na ženu pokřikovali, ta si to nenechala líbit a zavolala svého manžela. Po výměně názorů jeden z radikálů vytáhl pistoli a začal s ní muslimovi vyhrožovat. Případ stále vyšetřují tepličtí kriminalisté, podle mluvčího policie Daniela Vítka dosud nedošlo k žádnému posunu.
Tato situace je přitom paradoxní - v Teplicích totiž muslimských návštěvníků mnohonásobně ubývá. "Děláme tolik vstřícných kroků. A nemyslím tím jen tisknutí brožur v arabštině, s informacemi o tom, jaká pravidla se v parcích mají dodržovat," říká Abbas Jahaf, lékař a mluvčí islámské komunity na severu Čech. V uplynulých měsících pořádali Arabové z Teplic akce, na kterých tamní obyvatele seznamovali se svou kulturou. "Tepličtí jsou dnes mnohem otevřenější než dříve. Jsou rádi, když se mohou dozvědět něco nového například o našich zvycích," říká Jahaf.
Muslimy nikdo nepočítá
Dostat se k přesným počtům návštěvníků není jednoduché. Jak uvedla Yveta Slišková, obchodní ředitelka Lázní Teplice, statistiky o tom, kolik arabských hostů do města přijíždí, si nikdo nevede. Otázka je, jestli to není natolik choulostivé téma, že se mu lázně raději vyhýbají. "Je ale pravda, že v posledních dvou letech hostů z Blízkého východu ubývá," potvrzuje Slišková. V roce 2017 město na lázeňských poplatcích vybralo o dvacet tisíc méně než rok předešlý. Kolik peněz putovalo z kapes hostů z arabských zemí, se neví.
I podle Zity Sotorníkové, která už dlouhá léta pracuje v infocentru na Benešově náměstí, lze jen těžko odhadovat, kolik Arabů do Teplic ročně zavítá. "K nám do infocentra jich chodí minimum. Nejčastěji to jsou Britové, Němci a teď přibyli Rusové," uvádí Sotorníková. "Ale ano, všímám si, že je tu Arabů méně, než když začaly ty velké protesty."
To potvrzuje i Radka Růžičková, náměstkyně primátora Teplic. Evidenci osob si podle ní vedou pouze lázně. Ty ale nezapočítávají rodinné příslušníky, kteří nepodstupují procedury, a návštěvníky města, již se ubytují v soukromých zařízeních. I ta se ale v posledních měsících zavírají a byty určené pro turisty se postupně rozprodávají.
Místní se proto ptají, kdo bude bydlet v sedmapadesáti domech, které mají vyrůst v modlanské části Kvítkov nedaleko Teplic. Stavět je chce developer Ali Ali z Kuvajtu, už dostal i stavební povolení. Tím však jeho plány nekončí. Domy chce vybudovat také v dalších místních částech Modlan, a to přesto, že Kuvajťané a další Arabové teď raději míří do lázní v Německu, ale rovněž třeba v Rumunsku. Přestože je arabská komunita ohledně problematiky integrace cizinců v neustálém kontaktu s magistrátem, dál naráží na odpor místních.
Mešita nebude
Mešity jsou v Česku dvě, v Praze a Brně. Snahy o vybudování další úřady v roce 2004 odmítly například v Orlové, kde chtěl její výstavbu dotovat investor ze Saúdské Arábie. Neuspěla ani muslimská komunita na severu Čech. Podle původních plánů měly v Teplicích vyrůst mešita i minaret, který (nepočítáme-li historickou památku v Lednicko-valtickém areálu) nikde v Česku nestojí. Stavba nebyla povolena mimo jiné kvůli protestní petici Teplických.
"Kdybych tvrdil, že si tady na severu mešitu nepřejeme, lhal bych," říká lékař Jahaf, jedním dechem ale dodává, že tamní komunita čítá kolem dvou set padesáti lidí, kteří si vystačí s Islámským centrem nedaleko Nových lázní.
Úklid odpadků
Část Arabů usazených v Teplicích podniká. Vlastní například Lékařský dům, činžovní domy nebo třeba bývalé sídlo KSČ. V okolí šanovského parku mají několik arabských obchodů s potravinami. Jeden takový vlastní i Somálec Ali Saaid Sultan, jenž si na soužití s místními nestěžuje. "Chodí ke mně jak Arabové, tak Češi a vycházím s nimi. Občas se najde někdo, kdo dělá problémy, na takové lidi ale narazíte všude. Datle, které prodávám, však rozhodně stojí za návštěvu mého obchodu, říkají moji zákazníci." Bezkonfliktní soužití s místními potvrzuje i sedmnáctiletý student gymnázia Youssef Assi z Libanonu, který pracuje ve vedlejší arabské restauraci. Vrátit do vlasti se ani jeden z mužů nechce. Youssef pracuje na tom, aby se za pár let stal advokátem.
Studentů jako on je ve městě více. Podle ředitele teplického gymnázia Zdeňka Bergmana do jeho školy každý rok dochází kolem dvou až čtyř arabských studentů, jsou plně integrováni a není s nimi nejmenší problém. Arabové chodí mimo jiné i na základní školu Plynárenská. Ta před rokem čelila útokům rasistů kvůli fotografii žáků první třídy, na níž byly i romské, vietnamské a arabské děti.
Tepličtí muslimové kvůli zmíněné potyčce s pistolí pořádali minulou středu další pochod parkem, během něhož uklízeli odpadky a snažili se mluvit s místními, kteří o to měli zájem. "Chceme komunikovat, ukázat, že nám záleží na našem okolí, nechceme nic jiného než klid," uvedl Jahaf.
"Tito lidé se do české společnosti dobře integrovali a nejenže neprovokují svým chováním, ale dokonce se často snaží třecí plochy mírnit a poučovat své krajany - lázeňské hosty - o tom, jak se zde chovat," vnímá s povděkem aktivitu náboženské a národnostní minority radní a ředitel gymnázia Zdeněk Bergman.
Magistrát ve spolupráci s arabskými starousedlíky vymyslel program na integraci cizinců. Netýká se sice jen Arabů, už teď si ale město myslí, že se vzájemné vztahy zlepšily. Arabští muslimové, kteří Česku dlouhodobě pobývají a znají naše zvyky, tedy "vychovávají" své rodáky, již jsou v bývalých Sudetech na dovolené.
Obyvatelé teď jen čekají, jestli plány zmiňovaného kuvajtského developera muslimy do Teplic zase přilákají v hojnějších počtech.
