Arcibiskup Vlk by rád šel do důchodu

Kardinál Vlk, který podle církevních zvyklostí musí po dosažení 75 let podat papežovi demisi, říká, že by rád šel do důchodu. Obává se však, že jej papež nechá přesluhovat. Církevní kruhy naopak zmiňují, že kardinálovy osobní vztahy s papežem jsou napjaté a papež jej ve funkci již neponechá. 

Kardinál předpokládá, že papežovo rozhodnutí zveřejní možná už při oslavě životního jubilea 19. května ve Svatovítské katedrále.

"Papež rozhodne, jestli demisi přijme, nebo ne. Zvyklost bohužel je, že ji obvykle nepřijímá hned, i když by biskup - jako například i já - rád šel do důchodu ihned," napsal kardinál Vlk v příspěvku zveřejněném ve středu na jeho internetových stránkách.

Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932. České televizi v úterý řekl, že demisi napíše zhruba v polovině dubna a požádá papeže, aby ji "opravdu přijal".

Už při návštěvě českých a moravských biskupů loni v Římě arcibiskup Benediktu XVI. v osobním rozhovoru své přání připomněl. "Jeho úsměv a určité gesto byly dosti výmluvné," uvedl nyní v souvislosti s obavou, že možná bude nějaký čas přesluhovat. Někdy jde o měsíce, někdy i o dlouhé roky, jako tomu bylo například u kardinála Františka Tomáška, Vlkova předchůdce, který byl ve funkci do roku 1991, tedy téměř do 92 let.

V kruzích obeznámených se situací na arcibiskupství se však objevují i jiné názory - že by kardinál Vlk neodmítl, kdyby mu bylo umožněno ještě nějakou dobu ve funkci pokračovat, že ho však papež v úřadu už nenechá.

"Odhaduji, že to dlouho trvat nebude," řekl ČTK církevní zdroj, který si nepřál být jmenován. Vlkovy osobní vztahy s papežem, který dříve jako Joseph Ratzinger stál v čele vatikánské Kongregace pro nauku víry a jehož pohled na řadu věcí byl strnulejší než Vlkův, jsou podle něj napjaté.

Obdobný názor prezentoval v Lidových novinách komentátor Bob Fliedr, který napsal, že Vlk a Ratzinger se jako soupeři "utkali" už v 90. letech, kdy se arcibiskup pokusil integrovat do duchovní služby kněze, kteří za předchozího režimu pracovali v takzvaných podzemních strukturách. Ratzingerovým přičiněním není podle Fliedra otázka tajně svěcených duchovních v České republice dořešena dodnes.

Vlk také vedl letitý boj o směřování pražské katolické fakulty s názorově uzavřeným děkanem Václavem Wolfem. "Arcibiskup nakonec zvítězil. I zde Vlkovi ale kladl odpor Ratzinger aktivně podporující Wolfa," upozornil Fliedr. Není podle něj proto divu, že německý kardinál pak při papežské volbě nebyl Vlkovým favoritem. A když se stal papežem, jejich vzájemný vztah to nijak nepozvedlo, dodal komentátor.

Spekuluje se také o Vlkově nástupci. Horkými kandidáty jsou podle Fliedra mezi biskupy Dominik Duka z Hradce Králové a Jan Graubner z Olomouce, mezi duchovními prozatím bez biskupského svěcení pak generální vikář pražské arcidiecéze Michael Slavík a kněz a teolog Václav Wolf. Zdroj ČTK se domnívá, že pro tak významný úřad, jakým je pražský arcibiskupský stolec, budou upřednostněni spíše muži s praxí, tedy některý z biskupů.

Foto: Jan Schejbal