Zemřela, ale dál zůstává vzorem. Životopis bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové by si podle europoslance Hynka Fajmona (ODS) měli přečíst všichni politici, kteří usilují o podporu voličů. Sám o Železné lady dokonce napsal knihu. "Pro mě a myslím i pro celou generaci lidí, kteří dospívali v 70. letech, byla určitým symbolem svobody a naděje, že se věci dají dělat jinak," vzpomíná Fajmon na zesnulou političku v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Proč by se podle vás nemělo na Margaret Thatcherovou zapomenout, v čem je její největší přínos?
Dokázala vyhrávat volby s nepopulárním názorem, že je potřeba pracovat a usilovat o změny vlastními silami, že to za lidi nikdo jiný neudělá. Říkala, že stát není řešení našich problémů, ale že se musíme postarat především sami. Tohle je v demokracii hrozně těžké prodávat a ona to dokázala. To bych viděl jako její největší zásluhu.
Setkal jste se s ní osobně?
Ano. Byla myslím třikrát, nebo čtyřikrát v Praze, z toho jsem se s ní asi dvakrát osobně viděl.
Co pro vás znamenala?
Pro mě byla důležitým vzorem. Napsal jsem o ní diplomovou práci, potom knížku. Je pro mě velkým zdrojem inspirace v politice, hlásím se k ní pořád a považuji se za thatcheristu.
Měli jste spolu možnost mluvit? A o čem?
Ano, měli. Bylo to v 90. letech a poté po roce 2000, kdy už byla pryč z aktivní politiky. Hrozně těžce nesla, jak se vůči ní zachovala konzervativní strana. Odvolala ji přesto, že vlastně nikdy nebyla poražena ve volbách. Řekl bych, že to nesla těžce až do konce. Vždy, když s někým mluvila, kdo se o ni zajímal, byla tohle jedna z prvních věcí, kterou zmínila.
Zmínil jste, že je pro vás Margaret Thatcherová vzorem. Dostal jste o ní i nějakou radu?
To ne, takhle jsme spolu nemluvili. Byla to vždy spíš otázka pár desítek minut, kdy se k ní měl člověk možnost přiblížit. Ale spíš je zajímavé pro každého politika, který usiluje o podporu voličů, podívat se na její kariéru a na to, jak začínala - že poprvé kandidovala ještě jako svobodná holka v 25 letech, dvakrát neúspěšně, že do toho šla po druhé světové válce, v době, kdy se ženy v politice prakticky vůbec nevyskytovaly. Byla to odvážná holka.
