Státní zástupci
Benešová: Odmítám prokuraturu stalinského typu

Revoluční zákon o státních zástupcích nejdřív spadl pod stůl. Předpis, který měl změnit strukturu státního zastupitelství a hlavně výrazně posílit postavení žalobců, současná ministryně v demisi Marie Benešová v červenci stáhla. Nyní se rozhodla, že do vlády pošle jen novelu starého předpisu.

Původně mělo jít o reformu státního zastupitelství, ale nic takového se nekoná. "Navrhnu vládě stažení zákona, předělám ho a předložím znovu," oznámila přitom v polovině července Benešová po setkání s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchními žalobci Lenkou Bradáčovou a Ivo Ištvanem. Ti tehdy po schůzce na ministerstvu utekli tak rychle, že ani nedorazili na tiskovou konferenci.

Teď ministryně původní rysy zákona, který v létě označila za nedodělek, odmítá úplně. "Já nepřipustím, aby se nám ze státního zastupitelství stala prokuratura stalinského typu," prohlásila pro on-line deník TÝDEN.CZ Benešová nyní. Na vznik specializovaného protikorupčního útvaru tak mohou žalobci zatím zapomenout. "Je to jen mírné ukročení, ale chci, aby ta soustava fungovala v postavení státního zastupitelství. To znamená dozor-dohled a ne nějaké speciální útvary, na které ani nejsou peníze," sdělila svoji představu odcházející ministryně.

Náhražkou žalobcům tak má být novela původního současného zákona, která upravuje zejména jejich postavení, a to hlavně na základě nových podmínek jmenování a odvolání vedoucích státních zástupců. "Je to první postupový cíl k posílení nezávislosti. Měly by následovat další. Já jsem měla ještě další záměry a mělo by to jít takovými lehkými krůčky vpřed," řekla k návrhu Benešová, přestože však už více prosadit nestihne.

Žalobci se bouří

Žalobci ovšem s otevřenou náručí návrh nejspíš nepřijmou. Změnu zákona s nimi prý ani před odesláním k připomínkám nikdo nekonzultoval. "S ohledem na obsah novely, která se sice snaží recipovat některá ustanovení původně zamýšleného zákona o státních zástupcích, který byl stažen po prvním čtení z Poslanecké sněmovny, nicméně činí tak způsobem selektivním, aniž by respektovala smysl původního zákona o státních zástupcích, bude vyznívat vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství vůči této novele nesouhlasně," ohradila se mluvčí nejvyššího žalobce Pavla Zemana Helena Markusová.

Žalobci si přitom zřejmě svůj původní zákon jen tak vzít nenechají. "Navíc se jeví jako obsolentní a nadbytečné předkládat novelu současného zákona, když stále nebylo jednoznačně řečeno, že původní návrh nového zákona již nebude dále prosazován," podotýká Markusová pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Předpoklad, že klíčový zákon skutečně padne v rukou tehdy nové ministryně Rusnokova překlenovacího kabinetu pod stůl, vyjádřil v červenci i předchůdce Benešové ve funkci Pavel Blažek (ODS). "Zpětvzetí návrhu zákona o státním zastupitelství, tedy de facto jeho odložení do ztracena, znamená jasné vítězství všech odpůrců trendů symbolizovaných osobami Lenky Bradáčové a Pavla Zemana, a to uvnitř i vně soustavy státního zastupitelství," nechal se tehdy slyšet Blažek.

Ištvan a Bradáčová hrají dál

K původnímu zamýšlenému zrušení soustavy vrchních státních zástupců v Praze a Olomouci by podle názoru úřednické ministryně a někdejší nejvyšší státní zástupkyně dojít nemělo. "To bych řešila systémově. Musely by se takto řešit i soudy a nejen vytrhnout jenom vrchní státní zastupitelství. Je to naprosto nesystémové a pro mě nepřijatelné. Já bych to řešila nějakou reformou v třístupňové soustavě," představila svoji vizi Benešová. "K tomu už ale nebudu mít mandát, takže to už si musí posoudit můj nástupce," dodala k zásadní změně.

Novinkou má být na druhé straně podle Benešové časové omezení funkčního období státních zástupců. "Nejvyššího státního zástupce jmenuje na dobu pět let prezident republiky na návrh vlády. Návrh vládě předkládá ministr spravedlnosti. Nejvyšší státní zástupce nemůže být do této funkce jmenován opakovaně," stojí nově v zákoně v paragrafu o nejvyšším státním zástupci. Ten může podle novely předčasně skončit pouze na základě rozhodnutí kárného senátu, zatímco dnes ho může odvolat vládní kabinet na návrh ministra spravedlnosti. "Myslím si, že nejvyšší státní zástupce by měl mít důvody pro své odvolání, a ne že ho může kdokoli bez udání důvodu odvolat. Mělo by to jít přes kárné řízení, mělo by tam být funkční období tak, jak je tomu u soudu," vysvětlila ministryně.

Pět let a dost

Podobně na tom budou i vrchní žalobci a krajští a okresní státní zástupci. Jejich jmenování bude mít sice stále na starosti ministr spravedlnosti na návrh žalobce vyššího stupně, ale ve funkci budou moci být také jen na pět let. Zmínění státní zástupci navíc nebudou moci být podle navrhované změny ve funkci dvakrát po sobě, ale po pěti letech by je měl vystřídat někdo jiný. I v případě vedoucích vrchních, krajských a okresních zastupitelství bude jejich odvolání před koncem funkčního období možné jen na základě rozhodnutí nezávislého kárného senátu v kárném řízení. Kanceláře by si pak žalobci měli střídat postupně, nikoli najednou, aby nedocházelo ke zmatkům.

I novela z pera Benešové však má nejistý osud. Prosadit materiál v parlamentu současná ministryně s jistotou nestihne. Může se ale stát, že nebude dost času ani na to, aby návrh probral stávající úřednický kabinet v demisi. Rozhodně už tedy nemají šanci ani další změny, které chtěla současná šéfka úřadu prosadit. Reformu systému státních zastupitelství bude muset nakonec vyřešit už nové vedení rezortu, tedy nejspíš Helena Válková z ANO.