Den české státnosti (28. září) je i svátkem státních symbolů. Současná vlajka České republiky byla totiž při zániku Československa přijata navzdory zákazu poslanců federálního parlamentu. "A měla by se změnit," žádá třeba český šlechtic Jan Berwid-Buquoy.
Majitel barokního zámku v Táboře-Měšicích Jan Berwid-Buquoy volá po změně státní vlajky České republiky řadu let. "Vlajka v této podobě nemá význam, jsem pro její změnu. Především musí zmizet modrý klín symbolizující Slovensko, které je od 1. ledna 1993 samostatnou zemí," přeje si Buquoy, jemuž se nelíbí, že vlajka nesmyslně přežívá zaniklou federaci.
U všech jednání v české sněmovně, kde se při rozpadu Československa diskutovalo o budoucí české vlajce, byl přítomen i člen podvýboru pro heraldiku Karel Müller, dnes ředitel Zemského archivu v Opavě. "Je pravda, že usnesení Federálního shromáždění z doby krátce před rozdělením Československa zavazovala oba nástupnické státy k tomu, že nebudou používat někdejší společné státní symboly. Češi to nedodrželi a Slováci se pak právem zlobili," vzpomíná Müller. Sám ale tehdy souhlasil s politiky, kteří se rozhodli ponechat si československou vlajku i jako prapor České republiky. "Na rozdíl od Slováků jsme cítili kontinuitu s předválečnou republikou. Téhle tradice se nechtěl nikdo vzdát," vysvětluje Müller.
Modrý klín v nové české státní vlajce ovšem z pohledu předválečných tradic symbolizuje Slovensko. Východní soused to může stále chápat i tak, že si Česko dělá nároky na Slovensko. Modrá barva klínu proto dnes raději nemá žádný oficiální výklad. "Ten neexistuje, klín je ale často vysvětlován za symbol Moravy, protože ve státním znaku symbolizuje Moravu právě modrá barva. Ale pak bychom se mohli ptát, proč na vlajce není také černá nebo zlatá barva, které ve státním znaku představují Slezsko," přemítá Müller.
Jan Berwid-Buquoy kritizuje i způsob, jakým dnešní česká vlajka vznikla. "Po první světové válce jsme byli francouzským protektorátem a Francouzi nám nařídili, aby nový prapor obsahoval barvy francouzské trikolory. A jako vzor nám předložili filipínskou vlajku s klínem, kterou tvůrci československého praporu de facto zkopírovali," tvrdí.
* Skutečně jsme se po první světové válce inspirovali filipínskou vlajkou?
* Proč předválečné Československo nezůstalo věrné vlajce, která byla státním symbolem do roku 1920?
* Jak dnes český stát oficiálně vysvětluje barvy státní vlajky? A symbolizuje modrý klín pořád Slovensko?
* Nový Zéland chystá výměnu vlajky kvůli přítomnosti britské zástavy na státním praporu, slovenský klín na české vlajce je ale podobným koloniálním anachronismem, je tedy šance na změnu české vlajky?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V ÚTERÝ 29. ZÁŘÍ 2015.
