Češi chtějí také blokovat hranice. Kvůli vepřovému

Čeští zemědělci chtějí do konce března uspořádat blokády hraničních přechodů s Rakouskem, odkud obchodní řetězce dovážejí do Česka stále více vepřového masa. Protestní akcí chtějí poukázat na to, že podle nich českému chovu prasat hrozí kolaps. Informoval o tom prezident Agrární komory Jan Veleba. Chování obchodních řetězců podle něj způsobuje tuzemským zemědělcům ztráty přes 2,4 miliardy korun ročně.

Veleba neuvedl termín plánovaných blokád ani počet hraničních přechodů, kterých by se týkaly. Kromě hraničních přechodů chtějí zemědělci blokovat také vybrané obchodní řetězce. Například Ahold otevřel loni balírnu masa v polském Krakově, odkud zásobuje své obchody v ČR, Polsku a na Slovensku. Nákup českého masa tím snížil na pětinu.

Podobně se nedávno zachoval řetězec Interspar, který ve více než polovině obchodů zrušil prodej českého masa a začal dovážet maso z Rakouska. Dalším řetězcem je podle Veleby Tesco, které dováží až polovinu veškerého prodaného masa. "Celkem jde tedy o 37 tisíc tun masa a ztrátu asi 2,4 miliardy korun ročně," řekl Veleba.

Změna v dodavatelích masa podle jednatele hypermarketů Interspar Martina Hrušky souvisí s ukončením činnosti společnosti Prima Group, která hypermarketům Interspar dodávala část masa. "Bohužel, čeští zpracovatelé nám nebyli schopni nabídnout své produkty v odpovídající kvalitě a množství. Proto došlo k tomu, že část masa na našich pultech bude pocházet z dovozu, ač se například u hovězího jedná z osmdesáti procent o maso české, tedy od českých chovatelů," řekl v únoru Hruška.

Mluvčí Tesco Stores ČR Jana Matoušková řekla, že Tesco požaduje vysokou kvalitu dodávaného masa, schopnost dodávat maso v dostatečných objemech a třetím kritériem je cena. "Čeští i zahraniční dodavatelé mají v tomto směru rovnocenné podmínky. Pro nás je nejdůležitější, abychom vyšli vstříc našim zákazníkům a nabídli jim takové zboží, které očekávají," uvedla Matoušková.

S blokádami hraničních přechodů nesouhlasí ministr zemědělství Petr Gandalovič. "Blokády hranic, ať už z kterékoliv strany, nejsou to nejlepší pro dobré sousedské vztahy. Nemyslím si, že bychom měli organizovat podobné akce, jaké čas od času naši sousedé pořádají kvůli Temelínu," uvedl Gandalovič. Česko je podle něj součástí jednotného evropského trhu, a těžko tak lze stavět bariéry obchodu. "Jediné, co můžeme dělat, je kontrolovat, zda prodávané maso odpovídá všem předpisům, zda je značené, jak má být," podotkl. Nejvíce vepřového se podle ministerstva zemědělství dováží do Česka z Německa. Následuje Polsko, Rakousko je až třetí.

Dalším krokem zemědělců bude rozdávání letáků před obchodními řetězci, které dovážejí převážnou část masa ze zahraničí. "Při minulé akci jsme rozdali asi šest tisíc letáků, tentokrát jich budou statisíce. Chceme lidi přesvědčit k tomu, aby dávali přednost českým potravinám," dodal Veleba. Se stejným cílem se zemědělci obrátili také na představitele všech parlamentních stran.

České zemědělství podle Veleby netrpí nedostatkem peněz, ale jejich špatnou distribucí. Dotace z EU jsou v ČR rozdělovány na hektary zemědělské plochy namísto množství produkce. U prasat však více než 40 procent produkce tvoří podniky, které žádnou půdu nevlastní. "Za poslední rok navíc stouply náklady na chov prasat v průměru o patnáct procent, výkupní cena ale za stejnou dobu poklesla o asi sedmnáct procent," řekl předseda Českého svazu chovatelů prasat Jaroslav Hajda. Náklady rostly především kvůli loňské nízké úrodě obilovin v celé Evropě, která téměř zdvojnásobila jejich cenu.

Obchodní řetězce zase tlačí na výrobce snižováním výkupních cen. "V roce 2005 se kilogram živé hmotnosti prasat vykupoval za 32,15 koruny, o rok později za 31,33 koruny a na začátku letošního roku už jen za 27,38 koruny," řekl Zdeněk Stávek, místopředseda odbytové organizace Agropork, která sdružuje více než 180 producentů jatečných prasat a skotu.

Plánované blokády a rozdávání reklamních letáků jsou podle Veleby poslední možností, jak zachránit tuzemský chov vepřového masa. "Top 10 největších řetězců u nás kontroluje více než šedesát procent trhu. V Rakousku dokonce tři největší řetězce ovládají přes osmdesát procent trhu. Pokud nastane stejná situace také v ČR a tyto řetězce se rozhodnou přestat prodávat české maso, bude to znamenat, že budeme zbyteční ve vlastní zemi, a to my samozřejmě nemůžeme připustit," dodal Veleba.

Foto: archiv