Česko je poslední zemí v Evropě, kde jsou v ústavech děti do tří let

Domácí
23. 9. 2015 20:01
Ústava ČR.
Ústava ČR.

Česko je poslední zemí v Evropě, v níž je možné posílat do dětských domovů děti mladší tří let. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekla předsedkyně asociace Dítě a rodina Věduna Bubleová. Podle ředitelky Nadace Sirius Dany Lipové loni v ústavních zařízeních skončilo 1606 chlapců a děvčat, kterým nebyly ani tři roky. Mezinárodní organizace a instituce Česko za vysoký počet dětí v ústavech kritizují.

"Kritiku sklízí Česká republika přes 20 let. Pro ostatní země je náš systém neuvěřitelný. Jsme poslední země v Evropě, která umožňuje umísťování dětí do tří let do ústavů. Celá Evropa nás předběhla," uvedla Bubleová. Asociace Dítě a rodina vznikla v létě, zastřešuje 24 organizací.

Studie prokázaly, že pobyt v ústavech má na děti nepříznivé dopady. Psychické následky bývají dlouhodobé. Podle Bubleové změnu systému Česko dluží všem dětem, které musely v ústavech vyrůstat.

Do ústavu se ve svých osmi měsících dostal i Michal Ďorď z organizace Vteřina poté, která sdružuje děti z dětských domovů. "V Polsku je věková hranice pro umístění do ústavu deset let, v Rakousku a Německu tři roky, na Slovensku šest. Jsme tak trošku mimo," poznamenal Ďorď.

Podle ministryně sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) počet dětí v ústavech postupně klesá. "Snažíme se především udržet děti v původní rodině, ale ne za každou cenu. Pokud je tam násilí, tak to nejde," řekla Marksová. O malé děti v krizové situaci by se měli postarat profesionální pěstouni.

Podle Lipové roční výkaz o poskytování zdravotních služeb za loňský rok ukázal, že se do dětských domovů dostalo 1606 dětí pod tři roky. Ze zdravotních důvodů tam skončilo 567 chlapců a děvčat, ze zdravotně sociálních 487 a ze sociálních 552. U celkem 1146 dětí požádali o umístění v zařízení jejich rodiče. "To jsou rodiny, s nimiž se málo pracuje. Dvě třetiny dětí by tak vůbec v ústavu nemusely být," podotkla Lipová.

Podle pracovní skupiny pro náhradní péči při Sněmovně důraz na profesionální pěstounství systém pomoci ohroženým dětem rozkolísal, všechny typy péče by v něm měly mít své místo. "Neničit to, co funguje a lze zlepšovat. Je třeba zastavit preferování profesionální pěstounské péče na přechodnou dobu. Přibývají pouze tito pěstouni, chybí dlouhodobí pěstouni a stagnuje či se snižuje počet adopcí," uvedla členka sociálního výboru Jitka Chalánková (TOP 09), která je v pracovní komisi.

Podle Marksové se nejedná o rušení dětských domovů, ale o nastavení pravidel. "Kojenecké ústavy i dětské domovy jsou a budou potřebné. My teď nemáme jiná zařízení a dostatek pěstounů," uvedla ministryně. Podotkla, že některé kraje už začínají dětské ústavy transformovat na jiná zařízení, protože jim tam ubývá dětí. Mění je třeba v domy na půli cesty a poskytují i další sociální služby.

Mezinárodní instituce kritizují i roztříštěnost české péče o ohrožené děti. Spadá pod tři resorty - práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví. Podle Marksové se chystá sjednocení pod její ministerstvo.

Foto: archiv

Další čtení

Forman měl silný vliv na začátek mé kariéry, uvedl Douglas ve Varech

Domácí
5. 7. 2025

Výpadek proudu postihl milion odběrných míst, způsobil ho spadlý kabel

Domácí
4. 7. 2025
ilustrační foto

Analytici: Evropa potřebuje inteligentní sítě. Zvýší bezpečnost, sníží cenu

Domácí
4. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ