Chudí v nesnázích
Cesta do dluhů? Trvalé bydliště

Počet lidí, kteří upadají do dluhů, roste, varují finanční poradny. "Často se u nás objeví v okamžiku, kdy už jsou na ulici, po pokusech o sebevraždu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. A pak už se prý řešení hledá jenom velmi obtížně.

Na konferenci, která se konala v Poslanecké sněmovně, jste konstatovali, že institut trvalého bydliště poškozuje sociálně slabé. Proč?

Řada pronajímatelů a majitelů domů nechce sociálně slabé lidi hlásit do místa, kam se přistěhují na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, a to jim pak neumožňuje dosáhnout na sociální dávky. Některé, především ty, které souvisí s bydlením, jsou vázány na trvalý pobyt, aby člověk o ně mohl požádat.

Jaký to na ně má konkrétní dopad?

Ti lidé potom nemají dostatečné příjmy, jejichž částí mohou být i sociální dávky, které by jim umožnily, aby bydleli v normálním bytě a neskončili na ulici. Mohou se proto i zadlužovat. Další dopad je potom v tom, že ti lidé neuvěřitelně migrují po České republice, než se jim podaří najít místo, kde jim dají trvalý pobyt. Ale tam potom nemusejí sehnat práci. Takže z toho vzniká další sociální problém.

Jak často si na to vaši klienti stěžují?

Je to poměrně častý a dlouhodobý problém, který se objevuje podobu posledních pěti nebo šesti let. V našich poradnách jich řešíme několik set ročně.

A jak by se to mohlo nebo mělo řešit?

Asi by se měla udělat změna v zákoně o evidenci občanů a usnadnit to, jak se člověk může v případě, že má nájemní smlouvu, přihlásit k trvalému pobytu. To je asi jediné řešení.

Jaké další problémy s vámi lidé v sociální oblasti ještě řeší?

Nejčastěji k nám chodí řešit svoje dluhy, se kterými jsou svázány další problémy. Třeba to, že se jim kvůli nim rozpadá rodina, ztrácejí bydlení, protože nemají na nájem. Vlivem dlouhodobého stresu se pak kvůli dluhům často dostávají i do zdravotních problémů, takže přicházejí o práci. Často pak končí na ulici, v azylových domech nebo kvůli depresím v psychiatrických léčebnách.

A vyvíjí se počet lidí, kteří s vámi přicházejí řešit dluhovou past?

Podle našich statistik dlouhodobě stoupá. K nám přitom chodí jenom špička ledovce, ti, kteří jsou na tom velmi špatně. Ale je spousta lidí, kteří k nám nepřijdou, protože mají pocit, že to aspoň částečně zvládnou. Pak se u nás stejně objeví, ale pozdě, v okamžiku, kdy už jsou na té ulici, po pokusech o sebevraždu. A pak už se to řešení hledá jenom velmi obtížně.

Jaká je jejich nejčastější cesta k dluhům?

Půjčí si finanční prostředky, které ale nezvládají splácet. Proto si na to půjčí někde jinde, prostřednictvím jiného produktu a nabalí se na to poplatky, které nejsou schopni splácet, a jejich dluh se neustále prohlubuje.

V poslední době se hodně mluví o nekalých praktikách  některých úvěrových společností. Setkáváte se i s tím?

Určitě, to je velmi časté. Ti lidé, kteří k nám přicházejí, ty dluhy mívají kombinované. Ze začátku jim ještě půjčí banka, pak to mají od nebankovních subjektů, pak od různých agentur, které jim nabízejí půjčku, pak už se tomu nedá říkat ani bankovní subjekt, ale bývá to fyzická osoba, která se soustředí na ty nejzranitelnější a ne nejvíce potřebné z hlediska půjčky.

A pomůže proti tomu zákon o spotřebitelském úvěru, který nyní schválil parlament?

Ten určitě aspoň zčásti do budoucna pomůže, ale ne těm lidem, kteří ty dluhy už mají. Ti, co už jsou v tom až po uši, tak nemají šanci.