Mezinárodní konferenci, jejíž účastníci by měli debatovat o dopadu protiraketového systému na bezpečnostní situaci v Evropě, hodlá svolat ČSSD. Na úterní tiskové konferenci po zasedání sociálnědemokratického poslaneckého klubu to řekl šéf strany Jiří Paroubek. Podpora amerického projektu v Česku nadále klesá.
Na konferenci čeští sociální demokraté pozvou podle Paroubka své politické přátele: německé, rakouské a slovenské sociální demokraty. "Možná bychom zkusili jednat i s německými zelenými, protože mají podobné názory jako máme my na rozdíl od českých zelených," dodal.
Sociální demokraté také chystají další pokračování vnitrostranické diskuse o radarové základně, kterou chtějí Spojené státy vybudovat v Česku. Povedou o ní podle Paroubka "permanentní politickou vnitrostranickou debatu".
Klub vyzval poslance ČSSD Miroslava Svobodu, Petra Wolfa a Antonína Seďu, aby vypracovali cestovní zprávy z návštěvy amerického radaru na Marshallových ostrovech. Poslanci byli radarem údajně nadšeni. ČSSD hodlá zprávy předložit svým členům k diskusi na internetu. Svá stanoviska k základně k nim rovněž přiloží stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek a poslanec Jan Hamáček, který se zabývá zahraniční politikou.
Předseda poslaneckého klubu Michal Hašek ale zdůraznil, že ani po úterní schůzi se stanovisko poslanců a sociální demokracie k základně nemění. Trvají podle něj dvě podmínky. ČSSD chce, aby byla součástí obranného systému NATO a aby její umístění v Česku občané potvrdili v referendu. Poznamenal, že potřebný návrh zákona už leží ve sněmovně.
Vládu by mělo podle Paroubka znepokojovat, že počet občanů, kteří základnu odmítají, podle posledního průzkumu veřejného mínění stoupl. Kabinet by podle něj měl vést diskusi o základně s občany jako sociální demokracie. Kromě ČSSD základnu odmítají komunisté. Vládní strany její zřízení podporují, zelení s výhradami. Jednání Česka se Spojenými státy o základně by měla začít v květnu.
Lidé jsou spíše proti
Podle průzkumu CVVM přibylo lidí, kteří nesouhlasí s vybudováním radarové základny USA v Česku. Vznik radaru na českém území si nyní nepřeje 68 procent lidí, což je o sedm procentních bodů více než v únoru. Případné referendum o této otázce podporuje 77 procent občanů, opačný postoj vyjádřilo 18 procent dotázaných. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
S výstavbou radaru v Česku "rozhodně nesouhlasí" 43 procent oslovených a "spíše nesouhlasí" rovná čtvrtina lidí. Respondentů, kteří s vybudováním radaru "rozhodně souhlasí", je šest procent, a těch, kteří "spíše souhlasí", přesně pětina.
Podle analytiků tak zřetelně vzrostl podíl odpůrců radaru na úkor podílu nerozhodnutých, jenž se o osm procentních bodů snížil, zatímco podíl zastánců zůstal statisticky beze změny.
Pokud jde o postoje lidí k případnému referendu, současná podpora pro takový krok je v porovnání s únorem o čtyři procentní body vyšší, zatímco podíl odpůrců se významně nezměnil. Podrobnější analýza ukázala, že proti referendu jsou hlavně stoupenci vybudování základny, ačkoli ani mezi nimi tento odmítavý postoj nepřevažuje. Mezi odpůrci radaru se vyjádření proti plebiscitu objevovala jen sporadicky.
Z hlediska stranických preferencí má případné umístění radaru v ČR relativně vyšší podporu mezi příznivci ODS, kde souhlasný názor převažuje v poměru 53:41. Voliči ostatních stran myšlenku základny většinou odmítají, přičemž u opoziční ČSSD a zejména KSČM je odpor relativně silnější než u obou menších stran vládní koalice, byť i mezi voliči těchto stran je rozhodný nesouhlas jednoznačně nejčastějším postojem. Obecně podle analytiků platí, že na pravolevé škále podpora vybudování radarové základny klesá zprava doleva.
Foto: Jan Zatorsky
