Další problém s gripeny: chybí důvod nákupu

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že v koncepčních materiálech ke smlouvě o pronájmu 14 nadzvukových stíhaček Gripen v roce 2004 vláda nezdůvodnila potřebu pořízení právě tohoto počtu letadel. ČTK to v pondělí řekl prezident NKÚ František Dohnal. Ministerstvo obrany s tímto závěrem nesouhlasí. Podle něho potřebu nadzvukových letounů, a to dokonce v počtu 24 strojů, vláda schválila v koncepci reformy ozbrojených sil v roce 2003. Pronájem gripenů přijde státní pokladnu asi na 20 miliard korun.

Podle Dohnala je problematické zejména to, že neexistuje žádná schválená střednědobá nebo dlouhodobá koncepce vzdušných sil. Z dostupných vládou projednaných nebo připravených dokumentů vyplývá jen to, jakým způsobem by měl být zabezpečen vzdušný prostor. Kontrolorům nebylo jasné, proč se armáda rozhodla pronajmout si zrovna 14 gripenů. "Z některých jiných dokumentů vyplývá, že při zařazení do sil NATO v mírové chvíli stačí letadla jenom dvě," řekl Dohnal ČTK.

Cílem kontroly NKÚ bylo prověřit hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu při zavádění letounů Jas-39 Gripen a podzvukových strojů L-159 do výzbroje české armády. Kontrola úřadu se zaměřila především na léta 2004 a 2005.

Podle NKÚ bylo jednou z priorit v plánu činnosti ministerstva obrany pro rok 2005 zpracovat dlouhodobý výhled rozvoje do roku 2020. Do doby kontroly však podle NKÚ nebyl hotový. "Musíme konstatovat, že dlouhodobý výhled rozvoje resortu obrany neexistuje," uvedl Dohnal.

Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek se závěry kontroly NKÚ nesouhlasí. Podle něj je koncepce ozbrojených sil schválená vládou v roce 2003 veřejně přístupná. "Tento materiál je zveřejněn na internetových stránkách www.army.cz.," řekl ČTK Čírtek. Snížení počtu letadel z plánovaného počtu 24 na 14 podle něj bylo zdůvodněno nedostatkem finančních prostředků. "Je to počet dostačující ochraně vzdušného prostoru ČR, ale nedostačující pro nasazení v zahraničních bojových misích," upozornil.

Podle kontrolorů musí operační schopnosti taktického letectva čelit rizikům, jako je například nedostatek pilotů vycvičených pro gripeny, nebo nedostatečný počet vyškoleného leteckého technického personálu. Podle tiskové zprávy ministerstva obrany je v současnosti pro gripeny k dispozici 21 pilotů, což je údajně dostatečný počet. Ministerstvo obrany rovněž uvedlo, že v oblasti pozemního personálu se armáda blíží optimálnímu stavu.

Výtky k zabezpečení

Kontroloři kritizovali také údajně nedostatečné zabezpečení gripenů v objektech na letišti v Čáslavi. Armáda však uvádí, že problém vyřeší již letos například stavebními úpravami. Dříve podle ministerstva obrany nemohly být stanoveny přesné náklady na bezpečnost objektů kvůli přijetí nového zákona v roce 2005.

Česko původně uvažovalo o tom, že si švédské gripeny koupí. Smlouvu o nákupu gripenů v dubnu 2002 schválil kabinet Miloše Zemana (ČSSD). Po povodních v létě 2002 nakonec nová vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky upustila, protože peníze byly potřeba jinde. Česká republika ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadila: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajala 14 strojů. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.

Podle NKÚ má armáda rovněž omezené možnosti nasadit letouny L-159 v zahraničních misích nebo při cvičení NATO. Důvodem podle kontroly je to, že L-159 nemají příslušné identifikační zařízení. Podle ministerstva obrany je však nutné identifikační zařízení pouze pro nasazení v bojových misích v zahraničí, kde v současnosti letouny nepůsobí. Naopak zahraničních cvičení se stroje L-159 účastní.

L-159 vyrábí Aero Vodochody. Jediný, kdo si je zatím koupil, je česká armáda, která si jich v roce 1997 objednala 72. Náklady se postupně vyšplhaly z původně plánovaných 25 až 30 na více než 51 miliard korun. Vojáci se později rozhodli, že jich tolik nepotřebují a že si jich nechají jen 24. Jeden stroj se zřítil a pro 47 nyní armáda hledá kupce. Zájem o L-159 v poslední době projevily například Nigérie nebo Gruzie.

"V případě neschopnosti prodeje letounů budou v letech 2006 až 2010 výdaje na jejich konzervaci a uložení činit podle smlouvy 346,6 milionů korun," upozornil Dohnal.

Foto: Jan Schejbal