Dávejme nezaměstnaným málo, přejí si Češi

Skoro tři čtvrtiny Čechů míní, že dávky v nezaměstnanosti mají být nízké, aby si byl každý nucen najít zaměstnání. Přibližně stejný podíl lidí také soudí, že podpora v nezaměstnanosti by se neměla zvyšovat. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura STEM.

Dávky v nezaměstnanosti mají být nízké podle 74 procent lidí; o dvě procenta méně dotázaných soudí, že se podpora v nezaměstnanosti nemá zvyšovat. Na dotaz, zda by měl stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti, odpovědělo "určitě ano" osm procent lidí a "spíše ano" dvacet procent. K variantě "spíše ne" se přiklonilo 41 procent respondentů a odpověď "určitě ne" zvolilo 31 procent.

Názor, že dávky v nezaměstnanosti neslouží k udržení slušné životní úrovně nezaměstnaných, ale jejich hlavním smyslem je přimět každého, aby si našel zaměstnání - i za cenu méně kvalifikované práce, rekvalifikace nebo třeba přestěhování, převládal mezi oslovenými také v minulém období. Nejsilněji byl přitom patrný na počátku devadesátých let. Údaje z dubna letošního roku ale podle sociologů ukazují, že současné rozložení názorů se situaci z počátku devadesátých let velmi podobá.

Analytici se zaměřili na kategorii lidí, u nichž je přesvědčení o tom, že dávky v nezaměstnanosti mají být nízké, zřetelně méně pevné. Zjistili, že některé rozdíly jsou podmíněné úrovní vzdělání - méně nekompromisní postoje zastávají lidé se základním vzděláním.

Menší rozhodnost je podle sociologů patrná také v postojích jedinců působících v dělnických profesích a zejména v postojích lidí žijících v obtížných finančních podmínkách. "Právě tato druhá kategorie představuje skupinu obyvatel s vůbec nejměkčími názory na dávky v nezaměstnanosti," uvedli autoři průzkumu. Dodali, že s minimálními dávkami v nezaměstnanosti souhlasí 56 procent a o neúčelnosti zvyšování podpory v nezaměstnanosti je přesvědčeno 47 procent jedinců, kteří považují materiální zajištění své domácnosti za špatné nebo se cítí být chudí.

Foto: Karel Šanda